Nebývalý zájem o darování kostní dřeně zaznamenávají letos obě dárcovská střediska, která jsou v Praze a Plzni. Lidé přicházejí ze soucitu s osmiměsíční holčičkou, která trpí leukémií. Transplantace krvetvorných buněk z kostní dřeně pro ni znamená jedinou šanci na přežití.
Pomoci dívce s leukémií chtějí tisíce lidí, o dárcovství dřeně je nebývalý zájem
UDÁLOSTI: Stovky lidí denně se hlásí do registrů dárců místo obvyklých dvou desítek (zdroj: ČT24)
Do pražského IKEMu, kde je Český registr dárců krvetvorných buněk, se teď denně hlásí stovky lidí. Obvykle přitom přichází jen asi dvacet přihlášek. Velký zájem však vzbudila prosincová výzva rodičů půlroční holčičky, pro kterou znamená transplantace krvetvorných buněk jedinou šanci na život. „Malá Nikolka spustila obrovskou vlnu solidarity,“ podotkla koordinátorka registru Gabriela Hošková.
Dívka, které je nyní osm měsíců, podstoupila chemoterapii, ale ta nezabrala. Rodiče se snaží nalézt dárce přes sociální sítě a vzbudili mimořádný zájem o dárcovství. Do IKEMu stále přicházejí noví zájemci. „Přemýšlel jsem o tom, co kdybych to byl já, kdybych potřeboval a musel čekat měsíce, než se někdo najde. To mě motivovalo,“ popsal Jiří Křiváček, který se přišel do registru dárců také přihlásit.
I přes rekordní zájem si totiž registry dlouhodobě stěžují, že dárců není mnoho. Pražské dárcovské středisko se dokonce rozhodlo zvýšit věk vstupu do registru z 35 na 40 let. Ve druhém středisku, které je v Plzni, zůstala nižší věková hranice, i zde však zaznamenali zlepšení.
Vedoucí lékař a ředitel plzeňského Českého národního registru dárců dřeně Pavel Jindra je přesvědčen, že zvyšovat věk ke vstupu do registru není potřeba a ani vhodné. „Nejlepší výsledky transplantací jsou s mladším dárcem,“ poukázal. Pacienti se podle něj nemusí obávat, že by se dárce kvůli tomu nepodařilo najít. „V součinnosti s dalšími registry na světě najdeme dárce prakticky pro každého nemocného,“ ujistil.
Osmiměsíční Nikola ovšem na dárce, který jí může zachránit život, stále čeká. Má před sebou další chemoterapii a všichni doufají, že brzy dojde i k transplantaci dřeně.
- K přihlášení do registru je především nutný věk ve vymezeném rozmezí (v plzeňském registru 18–35 let, v pražském 18–40 let) a dobrý zdravotní stav. Dárce by tedy neměl trpět žádným závažným onemocněním, a to ani v minulosti. Registry proto nepřijímají například lidi, kteří se úspěšně vyléčili z nádorového onemocnění nebo sami absolvovali transplantaci orgánů a tkání. Nemělo by také jít o lidi závislé na alkoholu či jiných drogách. Do registru je možné vstoupit i při těhotenství či v době kojení, ale není v té době možné podstoupit odběr. Překážkou k odběru je i očkování živou vakcínou či nedávný pobyt v tropických oblastech.
- Přihlásit se mohou ti, kdo v minulosti prodělali mononukleózu nebo žloutenku typu A a také lidé s lehkou formou alergie, nikoli však s alergií, která vyžaduje trvalou léčbu či astmatem. Že dárce netrpí něčím, o čem sám neví, vyloučí vyšetření před odběrem.
- Vyšetření před odběrem kmenových krvetvorných buněk má vyloučit, že dárce trpí infekcí přenosnou krví. Jde především o HIV, žloutenky typu B a C, akutní infekční mononukleózu, cytomegalovirus nebo sifylis. Vyšetření upozorní i na další možná rizika, která by mohla dárce vyloučit. Probíhá proto EKG a rentgen plic.
- Kostní dřeň se odebírá ve chvíli, kdy registr ukáže, že konkrétní dárce je vhodný k pacientovi, který dřeň potřebuje. Do zásoby české registry dřeň neodebírají. Před samotným výběrem dárce lékaři provádějí několik testů, vyšetření a také se opakuje zdravotní dotazník. Když už je jasné, že odběr proběhne, je nutné předodběrové vyšetření.
- Samotný odběr kostní dřeně může proběhnout dvěma způsoby. Způsob odebírání si může zvolit dárce. Tradičním způsobem odběru kmenových buněk je odsání přímo z kosti, což je zásah, který probíhá v celkové narkóze. Obvykle dárce pobývá v nemocnici tři dny, předem při předodběrovém vyšetření také odevzdá krev pro autotransfuzi. Tento odběr má kromě časové náročnosti rizika, která souvisejí s anestezií. Po odběru leckdo pociťuje únavu a v místech vpichů bolest.
- Alternativou je tzv. separace, kdy se kmenové buňky odsávají z krve. Aby se do ní v dostatečném množství dostaly, je třeba čtyři dny před odběrem podávat dárci růstový faktor pro granulocyty. Při samotném odběru odsávají lékaři krev do separátoru, který z ní oddělí potřebný typ buněk. Zbytek krve se potom dárci vrací. Odběr separací trvá čtyři hodiny. Problém s tímto způsobem spočívá například v tom, že je třeba při odběru několik hodin ležet v jedné poloze, vzácně se vyskytují také závažnější reakce, které mohou skončit kolapsem. Někteří lidé také reagují na růstový faktor, vyskytují se u nich příznaky podobné chřipce – únava a bolest kloubů či svalů.
- zdroje: Český národní registr dárců kostní dřeně, Český registr dárců krvetvorných buněk