Nebudeme špiclovat na internetu, ujišťuje armáda. Česko musíme bránit, jako před každým útokem

Nahrávám video
Tisková konference ředitele Vojenského zpravodajství
Zdroj: ČT24

Kybernetická obrana, jejíž zákonnou podobu mají na stole poslanci, nebude ochranou armády, ale celé České republiky. Ta je v situaci, kdy z minulosti nezdědila páteřní komunikační síť. To znamená, že Vojenské zpravodajství musí bránit celý digitální prostor. Uvedl to jeho ředitel Jan Beroun. Podle kritiků však Vojenské zpravodajství získá možnost plošného sběru dat a také postrádají lepší úpravu kontroly. Ministr obrany Martin Stropnický z hnutí ANO však kritiku odmítá. „Řeči o špiclování jsou scestné,“ prohlásil.

Obrana digitálního prostoru České republiky musí podle šéfa Vojenského zpravodajství splňovat základní vojenská kritéria. „Musíme mít informace, odkud může přijít útok, jak bude vypadat, jak se nepřítel bude chovat. Když už ten útok přijde, bude na takové informace pozdě,“ konstatoval Jan Beroun.

Kritici však v chystané novele zákona umožňující kybernetickou obranu spatřují riziko zásahů do soukromí či plošného sběru dat. Internetovou výzvu proti novele vedle zhruba 1400 lidí podpořily i Česká pirátská strana či Strana svobodných občanů.

Kontrola v několika stupních

Definice obrany České republiky říká, že armáda brání Českou republiku před útokem zvenčí, který může způsobit škody na majetku, životech lidí nebo narušit demokratické základy státu. Pokud by takový útok měl přijít v digitálním prostoru, měla by nastoupit kybernetická obrana.

Garance, že Vojenské zpravodajství nezneužije získané informace, jsou podle jeho ředitele dané kontrolou strukturovanou v několika stupních. Zákon navíc nepočítá s tím, že by Vojenské zpravodajství dostalo bianko šek, že si v kybernetickém prostoru může dělat, co chce. „Ke čtení obsahu budeme dál potřebovat povolení soudu, stejně jako dnes,“ uvedl Jan Beroun.

Ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

„Na základě zákona musíme vládě předložit plán kybernetické obrany, ve kterém přesně popíšeme činnosti, které chceme dělat a kde přesně je chceme dělat,“ doplnil ředitel Vojenského zpravodajství. „Tento plán bude utajený a vláda nám schválí výkon činností, které chceme provádět.“

Podle Jana Berouna bude druhým stupněm vládní kontroly skutečnost, že vláda bude muset rozhodovat o přidělení financí na kybernetickou obranu. „Nebude to levná záležitost, a pokud vláda na to nebude chtít uvolnit prostředky, tak se žádná obrana konat nebude,“ sdělil.

Smlouvy s operátory projdou vládou

Třetí stupeň vládní kontroly nad výkonem kybernetické obrany bude dohled nad spoluprací Vojenského zpravodajství s operátory, kteří poskytují připojení k internetu. „Abychom se s nimi nemohli dohodnout na čemkoli, na čem bychom chtěli, předložíme spolu s operátory vládě konkrétní smlouvy a vláda je bude schvalovat,“ vysvětlil ředitel Beroun.

Další kontrolu kybernetické obrany bude mít v kompetenci parlament a dalším kontrolním stupněm bude vnitřní dohled v rámci Vojenského zpravodajství. Nikdo nebude mít možnost pracovat a jednat s operátory sám o sobě. Vždy bude muset mít souhlas svého nadřízeného, který bude dál kontrolován zase svým nadřízeným na vyšším stupni. Takto pyramidově se kontrola bude sbíhat až k řediteli Vojenského zpravodajství.

Jan Beroun rovněž vysvětlil, jak bude konkrétně spolupráce Vojenského zpravodajství s operátory vypadat. Uvedl, že Vojenské zpravodajství nebude u operátorů instalovat nějaká zařízení. „U operátorů si objednáme data, která budeme potřebovat pro obranu země. Operátor sám nainstaluje zařízení, které k tomu bude potřebovat, otestuje ho ve své síti, nakonfiguruje podle našich potřeb a my ho potom začneme používat,“ řekl.

Takové zařízení bude podle ředitele Berouna stoprocentně pasivní. Nebude zdržovat zprávy, ale bude detailně otestováno operátorem, který bude ručit sám sobě i svým klientům, že nezpůsobí žádné výpadky sítě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 5 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 9 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 10 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 10 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...