Exhejtman David Rath trvá na omluvě od pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové kvůli jejím výrokům. Obrátil se proto na Nejvyšší soud, aby zvrátil pravomocný rozsudek, podle kterého se mu Bradáčová omlouvat nemusí. Informaci ČT potvrdil soudce Obvodního soudu pro Prahu 4 Michal Květ.
Rath trvá na omluvě od Bradáčové, obrátil se na Nejvyšší soud
Rath žaloval Bradáčovou kvůli jejím výrokům v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ta označila jeho civilní spor se stáním zástupcem Petrem Jirátem za obstrukci. Jirát byl žalobcem v korupční kauze týkající se exhejtmana a dalších obviněných.
Žalobu nepravomocně zamítl Obvodní soud pro Prahu 4. Podle soudce totiž Bradáčová nechtěla Ratha svým výrokem v televizi poškodit. Rozsudek loni v říjnu potvrdil i odvolací pražský městský soud.
Rath se v občanskoprávním sporu s Bradáčovou domáhal omluvy pro sebe i pro všechny, které uvedla televizním vyjádřením v omyl. Soudce ale uvedl, že Bradáčová se vyjadřovala v rámci výkonu veřejné funkce, a proto za výroky není odpovědná. „Jednoznačně a evidentně měly být výroky přičteny státu, respektive vrchnímu státnímu zastupitelství,“ řekl loni v říjnu soudce Tomáš Novosad.
Obě větve Rathovy korupční kauzy vrátil soud k došetření
Lékař a někdejší hejtman byl loni v létě nepravomocně odsouzen za přijímání úplatků k trestu 8,5 roku vězení, státu mělo navíc propadnout zhruba 20 milionů korun z lékařova majetku. Obžaloba Ratha spojuje s údajnou trestnou činností někdejší ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové (dnes Kottové) a jejího partnera, exposlance ODS Petra Kotta, kteří dostali trest o rok nižší. Podezřelé stavební zakázky se týkaly modernizací středočeských nemocnic či opravy zámku v Buštěhradu na Kladensku.
Rozsudek v první části kauzy, v níž bylo obžalováno celkem 11 lidí, zrušil loni před Vánocemi kvůli nezákonným odposlechům pražský vrchní soud. Letos v lednu Krajský soud v Praze vrátil k došetření i druhou větev kauzy. Ta se týká manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic, kriminalisté v ní navrhli obžalovat devět lidí a osm firem včetně stavební společnosti Metrostav.