Dostavba dálnice D8 přes České středohoří se kvůli zajišťování nestabilních oblastí prodraží zhruba o 230 milionů korun. V Otázkách Václava Moravce to řekl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Jan Kroupa. Je přitom přesvědčen, že problémy, které složitou stavbu postihly, se díky změnám v přípravě již nebudou opakovat. Naopak Miloslava Pošvářová, která v minulosti na ŘSD pracovala a způsob přípravy dopravních staveb dlouhodobě kritizuje, míní, že stále přetrvávají systémové nedostatky.
Po dálnici D8 se v celé její délce jezdí již tři týdny. Nejméně do jara ale potrvá zúžení na půlkilometrové prackovické estakádě, která je zatím otevřená jen z poloviny a stavbaři v jejím okolí zabezpečují nestabilní svah. Zdaleka ještě není vše hotové, přitom na podzim uplyne deset let od faktického zahájení stavby mezi Lovosicemi a Řehlovicemi a první dokumenty potřebné pro stavbu vznikly již v 90. letech.
Dostavba poslední části D8 se tak stala i vztyčeným prstem upozorňujícím na to, kdo všechno může chybovat. Problémy totiž byly takřka ve všem od projektu (připraveného tak, že neochránil dálnici před sesuvem v roce 2013) přes vydávání územních rozhodnutí a stavebních povolení (z nichž mnoho zrušily soudy a musela se předělávat) až po faktický průběh stavby. Například bývalý stavbyvedoucí Pavel Lány řekl ČT, že Ředitelství silnic a dálnic nedbalo na upozornění na nedostatky a odpovědní lidé se báli rozhodovat.
Výsledkem jsou i nezanedbatelné vícenáklady. Například jen zajištění nestabilního území u prackovické estakády bude stát zhruba 230 milionů. „Vylehčení násypu nás stálo 75 milionů, vlastní pilotová stěna je rozpočítána rámcově na 140 milionů a potom tam bude zakotvení, které odhadujeme zhruba na 14 milionů,“ vyčíslil generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Jan Kroupa.
Špatný systém? Podle ŘSD už se mění
Podle Miloslavy Pošvářové, která jako představitelka nadačního fondu Stínové ŘSD kritizuje kvalitu dopravních staveb v ČR, je příprava staveb na (skutečném) ŘSD systémově chybná. V případě D8 v Českém středohoří se to podle ní projevilo například v tom, že nebyl k dispozici dostatečný hydrogeologický průzkum.
„Problém je systémový v tom, že hydrogeologický průzkum a geologický průzkum objednává investor. Podle mého názoru tím, že investor objednává průzkum, projektant ve chvíli, kdy udělá chybu, vyprojektuje špatně objekt a dojde na něm k problémům, tak se odkazuje na ŘSD, že ŘSD udělalo špatné podklady, a tudíž on jako projektant nenese vinu za to, že je objekt v problémech,“ popsala Miloslava Pošvářová, která v minulosti na ŘSD krátce pracovala jako kontrolorka kvality staveb.
Vidí jediný způsob, jak situaci změnit – projektant bude sám ručit za kvalitu podkladů, které dostane, a sám zadá potřebné další průzkumy.
Jan Kroupa je však přesvědčen, že stav, který Miloslava Pošvářová popsala jako systémovou vadu, už je minulostí. „V současné době – například na modernizaci dálnice D1 – je případ, že projektant dostává oponenturu geotechnického průzkumu. K němu píše, co mu chybí,“ upozornil.
Odmítl však, že by stavba D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi byla nedostatečně připravená. „Nesouhlasím s tím, že by to nebylo prozkoumané území nebo bylo podhodnocené. Pokud jsem počítal, tak dohromady se na území udělalo velké množství prací. Od roku 1968 tam bylo 49 autorů, kteří území mapovali. Nepočítal jsem autory, kteří jsou u toho v současné době,“ poukázal.
Vodu v zářezu nikdo nehledal
Jenomže podle ředitele Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd Josefa Stemberka zásadní dokumenty přesto nevznikly. Hydrogeologické průzkumy až do velkého sesuvu, který v roce 2013 zavalil částečně dokončenou část dálnice a způsobil více než roční zpoždění jejího otevření, téměř nevznikaly. To, co vzniklo, potom naznačovalo, že probíhají velké změny, ale nikdo to nevzal v úvahu.
„V roce 1972, kdy se tam dělal úplně první průzkum – to dělal ještě pan profesor Pašek – tam v podstatě žádná podzemní voda nebyla registrována. Když se dělal předprojektový průzkum v polovině 90. let – s tím pracoval vlastní projekt přípravy D8 – bylo konstatováno: Hladina podzemní vody se nachází v hloubce circa 15 metrů. Když začali realizovat vlastní nešťastný zářez, který se sesunul, už jim tekla voda přímo ze zářezu,“ poukázal Josef Stemberk.
Bude líp? Geolog má pochybnosti
Protože byly s přípravou i stavbou dálnice D8 severně od Lovosic takové problémy, má šéf Ústavu struktury a mechaniky hornin pochybnosti také o tom, co se Ředitelství silnic a dálnic chystá dělat v budoucnu. Jen ze staveb, které mají začít letos, považuje Josef Stemberk sedm za potenciálně rizikové. Procházejí podle něj problematickým územím. Doporučil proto všechny projekty ještě před zahájením stavby zkontrolovat.
Tomu se ŘSD nebrání. Jeho generální ředitel je však přesvědčen, že pokud experti z ÚSMH projekty skutečně prozkoumají, budou spokojeni. „Jednotlivými expertizami už to prošlo. Pokud pan docent vidí problém a rizika, tak nemám problém mu to ukázat a věřím, že se potvrdí, že projektová dokumentace je zpracovaná tak, jak má být,“ ujistil.
