Čínská velvyslankyně Ma Kche-čching neuměla vysvětlit důvody, proč Peking zrušil plánované setkání českého ministra zemědělství Mariana Jurečky s jeho čínským protějškem. Po společném jednání v Černínském paláci to uvedl náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa. Jurečka se v uplynulých dnech zastával svého stranického kolegy Daniela Hermana, který k nevoli čínské ambasády oficiálně přijal tibetského duchovního vůdce dalajlamu.
Čínská velvyslankyně neumí vysvětlit zrušení Jurečkovy cesty. Nemá prý informace
V Číně měl lidovecký ministr zemědělství jednat se svým protějškem a s ministrem pro oblast vodního hospodářství. V úterním Interview ČT24 však informoval o tom, že ve čtvrtek do Číny nezamíří, protože ministři plánované schůzky zrušili.
„Vysvětlení bylo, že je to z důvodů, které obě strany zcela jistě chápou,“ uvedl ministr zemědělství a na doplňující dotaz, zda jde o důsledek schůzky Daniela Hermana s dalajlamou, pak doplnil: „Tak, jak to bylo vysvětleno našim kolegům na zastupitelském úřadu v Pekingu, tak si troufnu tvrdit, že jednoznačně ano.“
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek nesl čínský krok s nelibostí a situaci měla projasnit již dříve plánovaná schůzka jeho náměstka Martina Tlapy s čínskou ambasadorkou v Praze. „Důvod dalajlama“ ale Čína oficiálně nepotvrdila.
„Ptali jsme se po důvodech zrušení cesty pana ministra Jurečky a paní velvyslankyně sdělila, že důvody neumí vysvětlit, nemá informace z ministerstva zahraničí,“ informoval Tlapa. „Na obou stranách byla shoda, že se ve vzájemných vztazích nebudeme překvapovat, abychom mohli dodržet strategické dokumenty a z obou stran měli předvídatelnou politiku,“ doplnil.
Zeman: Jurečka si za storno své cesty může sám
„Tibetskou“ motivaci pekingského kroku přitom předpokládá i prezident Miloš Zeman, k postupu čínské strany ovšem žádné závažné výhrady nevznesl. „Důvodem zrušení této schůzky bylo asi to, že se pan Jurečka de facto připojil k panu ministru Hermanovi. Myslím si, že je to samozřejmě škoda pro české zemědělství a že si za to tak trochu pan Jurečka může sám.“
Přímé výhrady pak vůči Jurečkovu kroku v případu dalajlámy vznášejí potravináři a agrárníci; evropský mléčný trh je skoro dva roky v cenové krizi po zavedení ruského embarga na dovoz potravin z EU. V Evropě je přebytek mléka, zemědělci ho prodávají pod výrobní cenou.
Ministerstvo zemědělství se snaží podpořit exportní aktivity, Čína je jedním z důležitých trhů, kam například vyslalo i jednoho ze čtyř agrárních diplomatů, které Česko v zahraničí má. Vývoz je dosud marginální, v minulém roce představoval objem agrárního vývozu pouze tři desetiny procenta.
Podle zástupců Potravinářské a Agrární komory je prohloubení obchodních vztahů s lidovou Čínou dokonce životní nutnost, kterou měla Jurečkova podpora Hermanovi ohrozit.
„Máme signály od našich firem, že čínská strana začíná váhat s konečným podpisem kontraktu na dodávky demineralizované syrovátky a sušeného mléka, které byly vyjednány v průběhu předchozích návštěv pana prezidenta Zemana i pana premiéra Sobotky,“ prohlásil šéf Agrární komory Miroslav Toman. „Čekali jsme od návštěvy ministra Jurečky, že to dojedná. Osobní zájmy a osobní ambice by neměly převyšovat zájem českých zemědělců.“
Jurečka upozorňuje: Obchod s Čínou je mizivý
Sám ministr by ale žádné dramatické ztráty pro české zemědělce neviděl a výhrady komor i Hrad odmítá. „Nechápu, že to pan prezident převedl do této roviny. O škodách pro české zemědělství se nedá hovořit, protože z hlediska exportu do Číny se nám nikdy nepovedlo vyvážet zásadní objemy,“ prohlásil.
„Prohlášení Agrární a Potravinářské komory v tuhle chvíli nechápu. Budí ve mně dojem, že je politické, než že by bylo založeno na nějakých reálných argumentech,“ dodal. Hlavními partnery tuzemských exportérů navzdory diplomatickým snahám o utužení česko-čínských vztahů totiž zůstávají evropské země.
Praha nyní bude s Pekingem jednat o přípravě náhradního termínu pro asijskou cestu delegace z ministerstva zemědělství, podle Tlapy dostal Černínský palác příslib, že má společný termín vyhovovat oběma stranám. To se v minulosti ne zcela dělo, návštěva prezidenta Miloše Zemana v Číně, ke které došlo ještě před podpisem dohody o strategické spolupráci, se odehrála těsně před oslavami 28. října 2014 a vzniklý časový pres měl být důvodem, proč hlava státu pro návrat do Česka nevyužila státní speciál, ale letadlo PPF.