Dostupné informace o scénáři a osobě svolavatele z okruhu IMK mohly ale podle ministerstva vzbudit pozornost úředníků. Mohla být například zajištěna pořadatelská služba nebo větší přítomnost policie.
„Informace mohla být důvodem pro zvýšenou pozornost, snahu získat dodatečné informace o celé akci a jejím očekávaném průběhu a v komunikaci se svolavatelem i policií mohla být vyhodnocena rizika a přijata odpovídající opatření.“
Ze stanoviska ministerstva vnitra
Ministerstvo také uvedlo, že akce s názvem Obsazení Prahy - akce na podporu demokracie naplánovaná na 21. srpna se na první pohled jevila jako připomínka okupace z roku 1968. Proto nemuselo být nápadné ani užití rekvizit, jako jsou zbraně či vozidlo.
„V zákonné lhůtě tří pracovních dnů, kterou má správní orgán k dispozici pro případný zákaz ohlášeného shromáždění, nebylo jakkoliv známo, že nejde o nekonfliktní připomínku výročí okupace, ale o akce pohybující se v extremistickém spektru, které se již v minulosti projevily kontroverzně,“ uvádí stanovisko.
Zároveň ministerstvo píše, že povinnost ohlásit shromáždění má především funkci registrační a nemá sloužit k předběžnému zákazu akce, jak potvrdil i rozsudek Nejvyššího správního soudu. V případě zákazu by se magistrát podle ministerstva vystavil riziku úspěšné žaloby.
Policisté prošetřují akci jako výtržnictví
Nedělní akci IMK na Staroměstském náměstí v Praze, při níž aktéři přijeli na náměstí převlečeni za bojovníky takzvaného Islámského státu a stříleli z maket zbraní, prošetřují pražští policisté jako výtržnictví, nevyloučili ani podezření ze šíření poplašné zprávy.
Další akci plánuje IMK před saúdskoarabským velvyslanectvím na 11. září, v roce 2001 tento den zaútočili teroristé ze skupiny Al-Káida na několika místech v USA, včetně Pentagonu a budov Světového obchodního střediska, které se zřítily. Útoky si vyžádaly téměř 3000 obětí.
