Budoucí zdravotníci nemají zájem o práci s psychicky nemocnými a trpí vůči nim předsudky. Vyplývá to ze studie Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ), který se snaží situaci zlepšit formou kampaní, seminářů nebo video spotů. Změnu péče má přinést psychiatrická reforma, v rámci níž má vzniknout třicet komplexních center duševního zdraví. Chybí však vyškolený personál.
Psychiatrická reforma v potížích: Pomáhat nemocným chce kvůli předsudkům málokdo
Jan Tyl se objevil ve videu Národního ústavu duševního zdraví, jehož cílem bylo upozornit na potíže duševně nemocných lidí. S psychickými problémy má zkušenosti ze svého vlastního života. Lékaři mu diagnostikovali bipolární poruchu. Opakovaně byl hospitalizován, nyní bere prášky a léčí se ambulantně.
„Děly se mi různé věci, od paranoidních stavů přes úzkosti. Ale spíš jsem měl hodně energie a málo jsem spal,“ popsal své symptomy Tyl.
- Video spoty NÚDZ v rámci projektu Mindset:
Alarmující studie
Podle studie Národního ústavu duševního zdraví nemají studenti zdravotnických škol o práci s psychicky nemocnými lidmi zájem. V psychiatrické léčebně by chtělo pracovat jen 15 procent z nich. Důvodem jsou povětšinou předsudky.
Středoškoláci studující zdravotnictví se domnívají, že duševně nemocní lidé jsou agresivní, introvertní a zmatení a také vystrašení, výbušní a nepředvídatelní. „Lidé s duševní nemocí jsou přitom v drtivé většině obětmi trestných činů, nikoliv jejich pachateli,“ nesouhlasí s ve společnosti přetrvávajím předsudkem o agresivitě jeden ze spoluautorů studie Petr Winkler.
Drtivou většinu násilných trestných činů a vražd spáchají lidé, kteří nemají žádnou duševní nemoc. Jediná tragédie nicméně dokáže společenské mínění obrátit proti všem lidem, kteří mají nějakou formu duševní nemoci, především proti lidem se schizofrenií.
Třetina z respondentů průzkumu by navíc fyzické symptomy pacientů automaticky spojovala s jejich psychickými potížemi. Takové výsledky jsou u lidí, kteří jednou budou pečovat o zdraví pacientů, podle NÚDZ „alarmující“.
- Studie proběhla na 21 náhodně vybraných zdravotnických školách, zúčastnilo se jí 500 studentů ve věku 18 až 22 let.
Poté, co se v rámci projektu středoškoláci s lidmi s duševními problémy setkávali osobně, se situace změnila. „Byli by daleko ochotnější bydlet s někým, kdo má duševní onemocnění, nebo s takovým člověkem pracovat,“ popsal výsledek setkávání Winkler. O pětinu stoupl počet studentů, kteří souhlasili s názorem, že duševně nemocní jsou méně nebezpeční, než si většina lidí myslí, a že mají stejné právo na zaměstnání, jako zdraví lidé.
Události: Studenti nechtějí pracovat v oboru psychiatrie (zdroj: ČT24)
Vznikajícím centrům chybí personál
Péči o duševně nemocné má komplexně změnit psychiatrická reforma. V rámci ní vznikají i centra duševního zdraví. První z nich už je v chodu v pražských Bohnicích. Klienti zde najdou pomoc kdykoliv. V centru pracují sociální pracovníci, psychologové i zdravotní sestry. „Tým funguje na principu snahy vytvořit co nejnižší práh, co nejvyšší pružnost a co nejsnadnější dostupnost,“ popsal Jan Mužík, který v Bohnicích pracuje.
Od přelomu roku využívá služeb bohnického centra i Michal Kašpar. S psychickými problémy se léčí sedmnáct let. „Několikrát se stalo, že jsem potřeboval pomoc třeba o víkendu. Když mi bylo opravdu špatně, tady se mi vždycky někdo věnoval,“ pochválil službu.
Ministerstvo zdravotnictví plánuje, že do roku 2022 bude psychicky nemocným pomáhat třicet takových komplexních center. Celkově by jich v budoucnu mělo v České republice působit až sto. Jejich vznik je ale závislý také na dostatku vyškoleného personálu, který v současné době chybí.