Ekologické sdružení Arnika se zaměřilo na potištěné skleničky, když testovalo asi třicítku vzorků na těžké kovy. Z testů vyplývá, že zhruba dvě třetiny z nich obsahují vysoké koncentrace nebezpečného olova a kadmia. Těžké kovy navíc obsahovaly i barvy na skleničkách pro děti.
Podle Arniky nelze říct, že by dražší skleničky byly kvalitnější. A jelikož běžný spotřebitel nebezpečnou látku nepozná, doporučuje sdružení kupovat skleničky bez potisku.
Olovo působí neurotoxicky na vývoj mozku dětí a plodu, kadmium je zase karcinogenní. „Potisky jsou na skleničky pouze nalepené, takže se odírají například v myčce. Nebo je do sebe dítě může dostávat i tím, jak pije horké nápoje,“ vysvětluje vedoucí kampaně Jezme bez jedů Karolína Brabcová. Problémem také je, že se těžké kovy v potiscích dostávají do odpadu a zůstávají v životním prostředí.
Vzorky skleniček s vyšším obsahem olova nakoupila Arnika v menších obchodech s domácími potřebami v centru Prahy a větších řetězcích. Arnika v této souvislosti upozornila, že vyrábět lze i bez těžkých kovů: organizace totiž prověřovala i výrobce IKEA, jehož výrobky v testech dopadly dobře.
Výrobci skleniček většinou pochází z Turecka, Itálie nebo Indonésie. „Zatím jsme nenarazili na české výrobce, kteří by potištěné sklo vyráběli. U nás to jsou prodejci a na ty nechceme mířit, protože ani prodejce není schopen zjistit, jestli sklo je bezpečné či není,“ dodala Karolína Brabcová.
Arnika: Legislativa je zastaralá a výrobci toho využívají
Podle ní jsou legislativní limity poměrně nízké a už několik desítek let zastaralé. Arnika proto jedná s Evropskou komisí, aby se zpřísnily. Pokud by se posuzovaly tyto skleničky podle jiné evropské legislativy, byl by limit pro olovo překročen osmdesátkrát a na trh by vůbec nesměly. Současné nařízení sice platí pro předměty, které přicházejí do kontaktu s ústy, skleniček se ale kupodivu netýká.
„Použití neurotoxického olova nebo karcinogenního kadmia v potiscích skleniček není za situace, kdy jsou na trhu dostupné alternativy, ospravedlnitelné. Takto toxické kovy do zboží, které přichází do styku s jídlem, vůbec nepatří. Většina výrobců ovšem na naše zdraví nedbá a drží se v mantinelech, které stanovuje legislativa,“ dodává Brabcová.
