Vláda schválila návrh na ochranu oznamovatelů korupce, takzvaných whistleblowerů, který předložil ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Nejde ale o samostatný zákon, zákaz postihu whistleblowerů bude zakotven ve stávajících normách: změní se třeba zákoník práce nebo služební zákon. Tuto verzi ale už dříve kritizoval ministr financí Andrej Babiš (ANO), který navrhl vlastní zákon. Ten vláda poslala koncem května do sněmovny s neutrálním stanoviskem, ačkoliv Dienstbierův úřad požadoval zamítnutí.
Vláda schválila Dienstbierovu verzi na ochranu whistleblowerů
Vytvoření zvláštního zákona Dienstbier odmítnul proto, že „nelze whistleblowery extenzivně zvýhodňovat oproti jiným zranitelným skupinám zaměstnanců“. Už dříve uvedl, že preferuje změnu stávajících zákonů:
„Zvoleno bylo řešení, které lze považovat za přiměřené věcně a legislativně. Zaměstnancům poskytuje oporu v zakotvení explicitního zákazu postihu oznamovatele do zákona včetně zlepšení jejich procesního postavení v pracovněprávních sporech,“ uvedla Dienstbierova mluvčí Olga Jeřábková.
Já bych se nebránil samostatné právní úpravě, pokud bych měl jasnou instrukci, co do téprávní úpravy napsat. A to mi zatím nikdo nebyl schopen sdělit.
Oproti tomu Babišův zákon řeší ochranu oznamovatelů u přesně vymezených trestných činů. V praxi by se to nejčastěji týkalo korupce, trestných činů v oblasti veřejných zakázek, daní a legalizace výnosů z trestné činnosti.
Dienstbier s Babišem se obviňují navzájem
Cílem změn je především zabránit tomu, aby oznamovatelé korupce, pro které se používá anglický výraz whistlebloweři, byli v zaměstnání šikanováni, nebo dokonce propuštěni.
Babiš ale tvrdí, že Dienstbierův návrh nepřináší oznamovatelům trestné činnosti reálnou ochranu, protože by se museli ochrany domáhat až u soudu, a také neřeší výpadek příjmu a nemajetkovou újmu oznamovatele. Dienstbier, jemuž vypracování normy uložila vláda, naopak označil Babišův postup za schválnost: jeho předloha je prý řešení nefunkční a na efekt.
Podle Hospodářské komory jsou ale návrhy na ochranu whistleblowerů zbytečné: za dostačující pokládá efektivní a důsledné dodržování současných pravidel. Vláda by podle komory měla zachovat legislativní zdrženlivost a nezahlcovat právní řád dalšími nepotřebnými ustanoveními.
V USA motivují oznamovatele peníze
Vedoucí právní poradny organizace Transparency International Petr Leyer v pořadu Devadesátka ČT24 upozorňoval, že je ochrana whistleblowerů ve velkých korupčních kauzách často jediným způsobem, jak odhalit, že se vůbec něco takového děje: „Asi si nemůžeme představit, že těch oznámení budou stovky nebo tisíce ročně, a že budou zaměstnanci odhalovat každou maličkost. Ale ve chvíli, kdy opravdu jde o něco velkého, tak je to jeden z mála způsobů, jak se k těm kauzám na úřadech dostat.“
V USA dokonce motivují whistleblowery finančně, to však podle Leyera není vhodný recept pro ČR: „Odměna podle amerického vzoru není podle mě to pravé, co by se tu mělo aplikovat. Ale určitá kompenzace – třeba za vynaložené soudní náklady – to jistě na místě je.“