V Evropské unii sílí trend dělení na menší celky, varovali premiéři zemí V4

Další rozdělování Evropské unie je v budoucnu pravděpodobnější než prohlubování integrace a spolupráce. Řekl to slovenský premiér Robert Fico ve svém vystoupení během debaty premiérů zemí visegrádské skupiny na konferenci Prague European Summit. Tomuto varovnému vývoji, co ho podporuje i co by ho mohlo zvrátit, se věnovali také další premiéři zemí skupiny. Česko nyní předává její předsednictví Polsku.

Fico, jehož vláda na začátku července přebírá předsednictví Rady EU, varoval v této souvislosti před vzestupem protiunijních politických stran a blázny na vysokých politických postech.

Nenechme se mýlit, neříkejme, že jsou tu dvě rovnocenné varianty – hlubší fragmentace nebo hlubší integrace… První varianta má mnohem lépe nastavené podmínky, než varianta hlubší spolupráce a integrace.
Robert Fico
předseda vlády Slovenska

Evropská unie podle slovenského premiéra nezná odpověď na to, jak se tomuto trendu bránit. Krize celé Evropy se projevuje v úpadku tradičních politických stran. Místo nich získávají hlasy voličů výrazně „antievropské populistické spolky“.

„To, co se děje v zemích střední a východní Evropy i celé Evropy, vyžaduje naši pozornost. Jak je možné, že často poloblázni a blázni nastupují do významných politických pozic,“ řekl.

Prioritou slovenského předsednictví proto bude navrácení důvěry občanů v EU a používání jednoduššího jazyka. Slovensko se chce věnovat také posílení unijní ekonomiky a zajištění energetické bezpečnosti. Třetí prioritou bude udržitelná a reálná migrační a azylová politika.

Sobotka: Sdělujme pozitivní příběhy Evropské unie

Také český premiér Bohuslav Sobotka v projevu odmítl dělení Evropy na menší celky. Podle něho daleko největší nebezpečí představuje rostoucí populismus a frustrace občanů. Zmínil, že téma migrace rezonuje v Evropské unii silně, veřejný prostor je jím téměř zahlcen, ale nemyslí si, že evropský projekt může nyní ztroskotat. 

„V Evropě rostou nacionalistické tendence a objevují se radikálové, kteří nabízejí snadná řešení,“ varoval předseda české vlády.  

Řešení vidí český premiér v budování důvěry mezi členskými zeměmi a posilování evropské soudržnosti. Evropa by podle jeho slov neměla zapomínat na vlastní úspěchy.

Musíme mluvit nejen o výzvách, které musíme řešit, ale také o tom, že se nám je daří zvládat.
Bohuslav Sobotka

Příkladem úspěchu EU je podle Sobotky například dohoda s Tureckem o navracení nelegálně příchozích migrantů do Řecka.

Szydlová: Nesmí vzniknout několik malých unií

Rovněž polská premiérka Beata Szydlová uvedla, že Evropská unie nesmí dopustit své rozdělení na několik malých unií. „Když má někdo jiný názor, musíme ho vyslechnout,“ řekla Szydlová. Evropa musí být podle ní solidární se státy, které přímo čelí migrační krizi.

Důležité podle Szydlové je i to, aby se Velká Británie v referendu rozhodla setrvat v EU. Země Unie musí podle ní spolupracovat, protože i v případě vyřešení migrační krize a setrvání Britů v Unii hrozí další krize, například „dřímající finanční krize“.

Orbán: Demokratické zásahy berou lidem naději

Maďarský premiér Viktor Orbán jmenoval další problémy, v poslední době podle něj například nefunguje zahraniční politika založená na budování demokracie.

„Naopak přináší problémy. Zasáhli jsme v Iráku, Sýrii a Libyi, ale ty země už dnes neexistují, my jsme je vlastně rozbili,“ uvedl. Právě proto přichází tolik lidí, kteří přišli o naděje. 

Spokojenost s ročním výsledkem

Po středečním summitu premiérů V4 uvedl Sobotka, že ročnímu českému předsednictví dominovalo téma migrační krize. Státy skupiny podle něj od počátku zdůrazňovaly nutnost systematicky řešit příčiny migrace a nutnost zajistit ochranu vnější hranice EU. Podtrhl, že V4 si vytvořila mezi evropskými partnery uznávanou pozici. Ocenil, že se skupině podařilo zaujmout společné stanovisko například při „realizaci evropské energetické unie, prohlubování jednotného trhu nebo při podpoře moderních technologií“.

Szydlová, jejíž země od července bude předsedat skupině V4, uvedla, že chce pokračovat v zahájených projektech a také zavést nová témata. Orbán řekl, že poslední rok byl nejtěžší v historii V4, ale skupina z něj vychází posílena. Podotkl také, že bez výkonu V4 by v EU nebyl ekonomický růst, ale stagnace nebo pokles. Fico ocenil, že spoluprací zemí V4 se podařilo vytvořit ze střední Evropy silný a ekonomicky prosperující svobodný prostor.  

Společné odmítnutí migračních kvót

Čtveřice premiérů také přijala společné prohlášení, ve kterém se shodla na odmítavém postoji k návrhu Evropské komise na reformu azylového systému. Tento návrh podle Sobotky obsahuje „redistribuční mechanismus, založený na povinné a automatické bázi“. Země V4 místo toho „upřednostňují konkrétní praktické kroky, které povedou k zefektivnění azylových řízení“.  Skupina také podpořila setrvání Británie v EU.

Maďarsko a Slovensko podaly žaloby na jednorázový přerozdělovací mechanismus. Česká republika žalobu podávat nebude. Soustředíme se na to, abychom zabránili trvalým kvótám. Pokud by se nám trvalým kvótám nepodařilo zabránit, pak pravděpodobně s kolegy z V4 žalobu podáme.
Bohuslav Sobotka

V4 se také obrátí na Unii s návrhem vytvořit  regionální fond rozvoje pro Ukrajinu. Na červnovém jednání Evropské rady se pak chce zabývat neuspokojivou situací na trhu s mlékem a vepřovým masem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...