Plzeňská radnice, kterou vede primátor Martin Zrzavecký z ČSSD, a pořadatelé letošních Slavností svobody opepřili oslavy osvobození hned několika kroky, jež si vysloužily kritické ohlasy lidí v Plzni. Šlo třeba o plán na zapojení figurantů zobrazujících Rudoarmějce do historické bitevní simulace, nebo dočasné odstranění dvou hlavních sloupů z pomníku Díky, Ameriko právě ve dnech oslav. Události mapoval Karel Vrána z Reportérů ČT.
Plzeňský magistrát letos například zrušil tradiční přehlídku americké vojenské techniky nazvanou Konvoj svobody s tím, že by se měla konat pouze jednou za pět let. I přesto si nakonec skupiny nadšenců konvoj v neděli 8. května samy zorganizovaly. Jako pocta Američanům a Belgičanům, kteří před 71 lety osvobodili Plzeň, projel městem konvoj zhruba 80 historických vojenských vozidel.
Zrušení tradičního Konvoje svobody inicioval zastupitel ČSSD
„Že nebude letos Konvoj svobody, se rozhodlo 16. září na radnici z iniciativy předsedy Military Car Clubu pana Bayera,“ tvrdí Jiří Lavička, jenž se každoročně stará o ubytování pro americké válečné veterány, kteří do Plzně na oslavy přicestují. Rudolf Bayer z plzeňského Military Car Clubu, jenž je zároveň plzeňským zastupitelem za ČSSD, odmítl rozhovor Reportérům ČT poskytnout s odkazem na přílišnou zaneprázdněnost.
Do příprav slavností se podle primátorova náměstka Martina Baxy (ODS) zapojuje každoročně řada různých subjektů, ale především jde o kluby vojenské historie. „A pokud se ty naše partnerské kluby vojenské historie na podzim loňského roku shodly většinově na tom, že by se Konvoj svobody měl konat jenom ve výročních letech, akceptovali jsme toto přání,“ říká Baxa.
Jenže publicista Zdeněk Roučka poukazuje na to, že některé vojenské kluby se toto rozhodnutí dozvěděly až letos v únoru, kdy se díky médiím dostalo na veřejnost. A podle něj to mezi nimi způsobilo poprask. „Máme tady šest klubů vojenské historie, se kterými už šest let nikdo nekomunikuje,“ stěžuje si František Polívka z Klubu 3. armády. Organizátor slavností Michal Kindl má za to, že Konvoj je každý rok stejný a rozhodnutí ho letos vynechat mělo podle jeho slov jednoduše přinést změnu.
„Já jsem byl za posledních 15 let několikrát na chodských slavnostech. Vždycky jsem tam viděl na náměstí stánky, kde se prodávaly chodské koláče, turecké medy a hrnky. Na konci náměstí bylo vždycky pódium, kde hráli chodští dudáci a dechovky. Je to stále stejné, možná i okoukané, ale každý rok je tam narváno, je to úspěšné a lidi to chtějí. A tak je to i s Konvojem svobody v Plzni,“ řekl Reportérům ČT Zdeněk Roučka.
František Polívka navíc vidí v každoročním pořádání Konvoje svobody další významný rozměr: „V současné době máme veterány, kterým je 95 a více let. Je nutné, aby to bylo každý rok alespoň po dobu, co ti veteráni budou naživu.“
Město namísto Konvoje nabídlo válečným veteránům účast v poněkud skromnějším putování po památnících americké armády v Plzni – Ride of Freedom. „Program pro veterány je velmi bohatý i v letošním roce, akce Ride of Freedom znamená, že veteráni na dobové historické technice se setkají s Plzeňany na náměstí, objedou některá důležitá místa,“ popisuje náměstek Baxa. Podle Františka Polívky se už Ride of Freedom uskutečnila v roce 2003 a oproti Konvoji bez valného zájmu veřejnosti.
Tank s Rudou hvězdou nakonec do Plzně nepřijel
Organizátoři plzeňských slavností svobody chtěli také návštěvníkům letos nabídnout rozsáhlou rekonstrukci dobové bitvy. V ní měla mimo jiné účinkovat i sovětská vojenská technika a muži v uniformách Rudé armády, která ale v roce 1945 na Plzeňsku nebojovala. Záměr Michala Kindla byl pojmout řeku Radbuzu poblíž areálu plzeňské papírny jako symbolickou demarkační linii, přes kterou na průzkum přeplují figuranti v sovětských uniformách. Ti měli být na břehu přepadeni a na pomoc jim měl přijet ruský tank.
„Tady se odehraje ta malá část bitvy, ta ruská. Poté, co Rusové prohrají, bude v celém tomto velikém prostoru bitva s Američany,“ popsal nedávno svou představu plánované bitvy Michal Kindl. Nakonec se ale akce neuskutečnila. „Jenom mě trošku mrzí, že radnice nepřiznala, že to bylo pod nátlakem veřejnosti a skupiny lidí, která, jak se říká, se do toho obula,“ tvrdí Zdeněk Roučka.
Odstranění pomníku mohlo přijít po loňských oslavách, říká jeho spoluautor
Město navíc nechalo krátce před oslavami osvobození odstranit dva hlavní pylony z pomníku Díky, Ameriko na frekventované křižovatce U Práce v centru Plzně. Důvodem je technická závada, kterou město vyřeší, a dva mohutné pylony posadí zpět na jejich místo. „Odborníci, statik, projektant i petrolog se shodli jasně – stav pomníku je vážný, je veliké riziko jeho zřícení a doporučili jednoznačně okamžité odstranění,“ zdůvodňuje krok města Martin Baxa.
Spoluautor pomníku František Bálek ale říká, že o kazu v kameni se ví už od samého počátku. „Pokud chtěli sundat ty dva sloupy, mohli je odstranit loni po ukončení oslav. Měli by už letos připravené bloky a mohli je vyměnit, to se dalo za rok stihnout,“ podotýká Bálek k načasování celé akce.
