Podmínky pro držení zbraní se zpřísní, rozhodli poslanci. Navzdory výhradám opozice podpořili návrh, aby policisté mohli zabavovat legálně držené zbraně u majitele doma. Kromě novely zákona o zbraních schválili poslanci také zavedení nových přestupků, vznik elektronické sbírky zákonů a změnili pravidla pro veřejná shromáždění.
Zpřísnění podmínek pro legální držení střelných zbraní navrhla vláda po událostech posledních dvou let, které poznamenala nejen střelba v Uherském Brodě, ale také výbuchy muničních skladů ve Vrběticích.
Spor ve sněmovně vzbudila zejména navrhovaná pravomoc policie zadržet legálně vlastněnou zbraň u majitele doma, pokud dojde k závěru, že majitel už není způsobilý ji držet. Dnes je k tomu nutné správní řízení.
Podle odborníků ale lze opatření umožňující zajistit zbraň snadno zneužít. „Bojím se, aby policie nebyla zahrnuta řadou anonymů, a nezasahovala v případech, kdy je to naprosto neopodstatněné,“ poznamenal v rozhovoru pro ČT prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.
Opozice se obává zneužití
Podle poslance Daniela Korte (TOP 09) by měly policii k odvrácení hrozby stačit její současné pravomoci. „Může vstoupit do obydlí i bez příkazu soudu, má-li odvrátit bezprostřední ohrožení života, zdraví a tak dále,“ uvedl. Také Martin Lank (Úsvit) vnímá novou policejní pravomoc jako „bianko šek k tomu, aby vám mohla vstoupit do obydlí“.
Poslankyně Jana Černochová (ODS) upozornila, že v zákoně není stanoveno, že u zajištění zbraně musí být její držitel. Předestřela proto obavu, že budou policisté pro zbraně chodit například v době, kdy bude majitel na dovolené. „Vrátíte se po týdnu z dovolené a budete mít zrekvírovaný byt od příslušníka Policie České republiky,“ nastínila. Právo policie zajistit zbraň je podle ní „bezprecedentní a protiústavní“. Je přesvědčena, že ho budou policisté zneužívat.
Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Roman Váňa (ČSSD) však upozornil, že kritizovaný policejní krok nebude v proceduře poslední. „Jedná se pouze o institut zajištění zbraní. Následně bude probíhat správní řízení,“ uvedl.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) odmítl obavy, že se vláda chystá omezovat svobody majitelů palných zbraní. „Chceme pro policisty možnost, aby v případě důvodného podezření vyzvali občana k dobrovolnému vydání zbraně. On má možnost to dobrovolně udělat, policistovi zbraně odevzdat a tím celý příběh končí,“ uvedl s tím, že ustanovení má chránit lidské životy. Roman Váňa (ČSSD) potom považuje dosavadní úpravu za „legislativní mezeru“.
Sněmovna nakonec spornou pasáž ponechala ve verzi, jakou jí vláda předložila. Opozice hlasování o vypuštění možnosti zabavovat zbraně sice dvakrát zpochybnila, ale potřebnou většinu přesto nesehnala. Novelu jako celek navíc podstatná část opozice – KSČM i Úsvit – podpořila.
Poslanci však vyřadili jiná ustanovení. Zbrojní průkazy tak budou i nadále platit deset let, ačkoli vláda chtěla zkrátit platnost na pět let. „Chceme, aby byla přísněji prověřována zdravotní způsobilost,“ zdůvodnila neúspěšně prosazovanou změnu Milena Bačkovská z ministerstva vnitra. Sněmovní bezpečnostní výbor však doporučil zachovat dosavadní desetiletou platnost.
Vláda také nedostane možnost nařídit v případě ohrožení státu nebo války obyvatelům, aby legálně držené zbraně odevzdali.
Organizovat veřejné shromáždění bude obtížnější
Kdo bude urážet policisty, kteří přijdou po zavedení novely zákona o zbraních zabavit zbraň, zaplatí navíc vysokou pokutu. Zavedení nových přestupků a až desetinásobné zpřísnění pokut u dalších schválili poslanci vzápětí po zbraňové novele.
Poslanci naopak zamítli návrh na změnu shromažďovacího zákona, který by umožnil účastníkům veřejných shromáždění si za určitých podmínek zakrýt obličej, jak navrhovala vláda. Sněmovna chce zachovat nynější zákaz. Poslanci rovněž odmítli návrhy opozičních stran, aby nemohly probíhat demonstrace ve státní svátky na pamětních místech, ke kterým se příslušné dny pojí, nebo na povinné akreditace novinářů na veřejná shromáždění. Zbytek novely však poslanci schválili.
Předloha, kterou nyní spolu s dalšími schválenými zákony dostanou k posouzení senátoři, upraví zejména povinnosti svolavatelů akcí a postupy obecních úřadů, které ohlášení přijímají. Ani s ní však nejsou opoziční poslanci spokojeni. „Návrhy, které tady jsou, znamenají větší moc a rozhodování úředníků, což je na úkor shromažďovacího práva, které je zaručeno Listinou základních práv a svobod,“ upozornil poslanec TOP 09 Martin Plíšek.
Roman Váňa je naopak se schválenou novelou spokojen. „Zákon prošel v dobré podobě, povede to k jasnějšímu vymezení povinností a pravomocí v rámci demonstrací,“ uvedl poslanec největší vládní strany.
Elektronická sbírka zákonů bude mít rok zpoždění
Sněmovna odsouhlasila i další z návrhů, který se dostal do třetího čtení, a to vznik elektronické sbírky zákonů. Oproti původnímu vládnímu návrhu však bude vznikat déle. Zatímco kabinet počítal s jejím plným provozem od roku 2019, poslanci odložili začátek na rok 2020.
Elektronická sbírka má zákony lépe zpřístupnit lidem. Budou moci na internetu bezplatně zjistit, jaké je přesné aktuální znění všech platných českých zákonů. Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) by měly být změny v platných zákonech zřetelně vyznačeny.
Po prvním čtení autorského zákona se před půl jednou odpoledne poslanci rozešli. Předtím ještě výraznou většinou schválili, že se po vyčerpání plánovaného pátečního programu již nebudou zabývat dalšími neprojednanými body, které byly na pořadu 44. schůze.
