Analýza, která má vyhodnotit možné selhání Vojenského zpravodajství v libanonské kauze, má být hotová do konce příštího týdne, řekl po jednání sněmovního výboru pro obranu ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Materiál má zhodnotit roli zpravodajců při vydání Alího Fajjáda do Libanonu a zřejmě recipročního návratu pětice unesených českých občanů z této země do Česka. Mezi unesenými byl i zaměstnanec vojenské tajné služby.
Pochybilo vojenské zpravodajství v libanonské kauze? Odpověď bude do týdne
Opoziční poslanci si po jednání výboru stěžují na to, že jim Martin Stropnický a ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun nesdělili prakticky žádné informace. Jana Černochová (ODS) označila zasedání za hodinu a půl marného času.
Dvojice měla výbor informovat o loňském zadržení člena rozvědky Martina Psíka v Libanonu, spolu s nímž byli uneseni další čtyři Češi. Do Česka se vrátili koncem února a Stropnický tehdy připustil, že podmínkou propuštění bylo, aby Česká republika nevydala zadržovaného Libanonce Alího Fajáda do USA.
Navzdory obavám výbor program schválil
Členové výboru nejprve navzdory obavám opozičních stran schválili program neveřejného jednání, když se pro něj vyslovilo deset z 15 poslanců. Nejméně polovinu z hodiny a půl dlouhého jednání se ale podle Černochové strávilo diskusí nad argumenty vládních poslanců, že o záležitosti by měla spíš jednat Stálá komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství.
Prověrka možného selhání Vojenského zpravodajství v libanonské kauze má být hotová do konce příštího týdne (zdroj: ČT24)
Stropnický po jednání přislíbil, že do konce příštího týdne bude hotová analýza hodnotící možná pochybení Vojenského zpravodajství v případu. Právě na vyšetřování se podle Černochové Stropnický a Beroun odvolávali a členové výboru se nedozvěděli nic nového. „Nikdo z nás nechtěl informace, které jsou ve vyšetřování, jen jsme se ptali na informace z veřejných zdrojů,“ řekla.
Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek hodnotil jednání jako poctivý pokus dozvědět se něco víc. „Dotazy, pokud byly položeny, tak na ně nebylo odpovězeno vůbec, nebo nebylo odpovězeno uspokojivě. Většinu času jsme slyšeli od našich kolegů z hnutí ANO, co si vůbec dovolujeme se na takové věci ptát,“ uvedl.
Beroun nechtěl hodnotit, jestli mohou být členové výboru spokojení. „To se musíte zeptat poslanců. Co bylo možné, to bylo diskutováno, ale rámec byl omezený vzhledem k tomu, že se jedná o utajované informace,“ řekl. Na základě vyšetřování podle něj budou provedena příslušná opatření.
Opozice dlouhodobě žádá vyšetřování
Zástupci koalice dříve trvali na tom, že by kauzu měly neveřejně probrat výbory a komise k tomu určené. Na neveřejném jednání sněmovního pléna v polovině února proto nepodpořili program. Opozice si kromě samotných událostí a zapletení příslušníka rozvědky stěžovala i na možné úniky utajovaných informací v souvislosti s případem.
Předseda komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství Bohuslav Chalupa (ANO) už v minulosti mluvil o tom, že koordinace mezi tajnými službami není ideální. Navrhuje proto vznik koordinační složky, která by byla podřízena premiérovi. Ten by měl mít díky ní větší přehled o tom, co se v tajných službách děje. „Nemyslím, že by někdo měl zpravodajským službám říkat, co by měly dělat, ale někdo by měl mít základní přehled o tom, co dělají,“ řekl. Svůj návrh minulý týden předložil sněmovním komisím, na začátku dubna očekává výsledek připomínek. Na jejich základě by byl připraven návrh pro Bezpečnostní radu státu a premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD).