Komunisté se hlásí „k revolučnímu základu února 1948“ a oceňují „práci a obětavost generací budovatelů první formy socialismu“. Nejsilnější opoziční strana to uvedla v prohlášení vydaném k osmašedesátému výročí mocenského převratu, kdy KSČ v Československu na čtyřicet let převzala moc.
Komunisté se přihlásili k „revolučnímu základu“ Února: Šly s námi široké vrstvy
„Výročí února 1948 přináší každoročně příležitost k oživení dlouholeté kampaně, jejímž úkolem je vnutit široké veřejnosti minimálně nepřesnou interpretaci tehdejších událostí, vysvětlit zásadní politické změny jako mocenský puč, popřít věrohodnost skutečnosti, že se na změnách podílely široké vrstvy občanů,“ uvedla ve středu největší opoziční strana.
„KSČM se k revolučnímu základu února 1948 hlásí. Zároveň však hluboce lituje tragických deformací a nedostatků, které během vývoje myšlenku socialismu ochudily a poškodily,“ prohlásila s tím, že se po listopadu 1989 omluvila všem, jejichž život tyto „deformace“ (čili zinscenované procesy, vraždy při přechodu železné opony nebo trestání politických vězňů) negativně zasáhly.
Komunistická strana Čech a Moravy má ke své předchůdkyni – KSČ – ambivalentní vztah. Určité chyby a omyly, kterých se KSČ v době své vlády dopustila, sice připouští, ale detailněji je nepojmenovává. Jako jediná komunistická strana někdejších sovětských satelitů navíc neprošla úplnou transformací a zachovala v názvu i svou ideologii.
„Komunisté nezměnili svůj název, protože nepovažují za možné měnit svou identitu,“ uvádí se v jedné z porevolučních zpráv o činnosti Ústředního výboru (2005).
Dolejš: Na kontinuitě a diskontinuitě stojí naše identita
Pohled komunistické strany na události 25. února 1948 se podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše za poslední léta nezměnil. „Koneckonců na kontinuitě a diskontinuitě k minulému režimu stojí i identita KSČM. Jsme strana, která má strategický cíl socialismu ve svém programu, ale hlásíme k němu poučeně tou historickou prohrou.“
Podle místopředsedy komunistické strany nelze pominout, jak historický pokus skončil, nebo to, že došlo k selhání a zneužití moci. „Způsob budování moci byl chybný a od těchto věcí se distancujeme,“ podotkl.
Lidé po válce chtěli zásadní změnu, slovo socialismus bylo skloňováno po celé Evropě a v Československu se tato cesta otevřela ústavním způsobem. Bylo to svým způsobem specifikum. Tento historický fakt by měl být respektován.
Přemysl Sobotka: Unijní řešení migrační krize? Jako únoroví svazáci
Výrazně kritičtější tón zazníval na adresu únorového dění na Malé Straně, kde si skupina pamětníků a politiků připomněla studentský průvod na Pražský hrad. Ten před necelými sedmdesáti lety zamířil k Bráně gigantů na podporu prezidenta Beneše, a rozehnaly jej komunistické bezpečnostní síly.
Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka se ve své řeči zaměřil na kritiku té části tehdejšího studentstva, která přimkla ke komunistickému dogmatu – a přirovnal ji k současným krokům Evropské unie v řešení migrační krize.
„Být pro cokoliv slepě a fanaticky zapálen, pouze na základě hesel a ideologií, je velmi zrádné,“ prohlásil. „Dnes je to stejné jako tenkrát, tento problém je problémem i celé Evropy, v níž se mocenské řešení mnoha vážných problémů dostává často do podoby takřka marxistických experimentů sociálního inženýrství, světa povinných kvót, přerozdělování, masivní mediální demagogie i zastrašování lidí, kteří mají jiný názor.“
„Dnešní prohlášení komunistů, že se hlásí k odkazu února 1948, mě děsí a věřím, že jim to voliči spočítají,“ dodal.
Všichni by měli zpozornět a říct, že tudy už, doufám, cesta nepovede.
„Je vlastně dobře, že si občané mohou uvědomit, z jakých kořenů komunistická strana vyrůstá a že se komunisté nemění,“ doplnil ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).
Události před 68 lety připomněl i místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý a předseda Pražského akademického klubu 48 Jaroslav Müller. Podle něj se studenti bránili nejen zpěvem státní hymny, ale také skandováním slov „17. listopad“, čímž připomínali nacistický zásah proti studentům v roce 1939. Byli první, kdo tyto události spojil, a „první, kdo nacistickou totalitu postavili na roveň totalitě komunistické.“
Je velmi důležité nezapomínat, protože ani dnes na prahu 21. století nejsme imunní vůči rizikům nejrůznějších jednoduchých nabídek a řešení.
Vzpomínková akce se konala i u sochy T. G. Masaryka na Hradčanském náměstí. Řečníci z řad studentů i někdejších politických vězňů apelovali na to, aby aktuální generace nedopustila ztrátu historické paměti a návrat komunistů k moci.
GALERIE
Připomínky února 1948
„Pětadvacátý únor '48 je jedno z nejtemnějších dat dvacátého století. Je to nástup nové komunistické totality, která nespravedlivě odsoudila na 250 tisíc lidí, tisíce ve věznicích umlátila bez soudu a několik set jich popravila,“ prohlásil ministr kultury Daniel Hermann (KDU-ČSL). „Je třeba nezapomenout na to, že tento režim byl zločinný a má na svědomí mnoho zla.“
Jedna z řady akcí při příležitosti výročí komunistického převratu v únoru 1948 bylo i setkání odpůrců předsedy ANO a ministra financí Andreje Babiše. Shromáždění podpořili politici zejména z TOP 09. Zazněla varování před plíživým omezováním svobody a také před koncentrací moci v rukou Babiše. Připomínali, že podobně se dostali k moci komunisté v únoru 1948.