Ve sporu o Madonu z Veveří se proti Národní galerii postavilo ministerstvo kultury. Odmítlo, že by k převozu vzácného středověkého díla do brněnského diecézního muzea byl potřeba souhlas Jihomoravského kraje. Jeho vydáním přitom galerie podmínila předání obrazu církvi. Podle ministerstva ale v tomto případě stačí přesun oznámit památkářům.
Národní galerie má podle rozhodnutí soudu vydat Madonu z Veveří církvi do 19. února. Novým místem, kde má být malba ze 13. století vystavena, bude brněnské diecézní muzeum. Národní galerie však odmítla obraz předat bez svolení krajského úřadu. „Učiní tak za předpokladu, že jí bude předložen zákonný souhlas příslušného krajského úřadu, Odboru památkové péče, s přemístěním obrazu ze sbírek Národní galerie v Praze,“ uvedla mluvčí galerie Tereza Ježková.
Jihomoravský krajský úřad ale souhlas nevydal s tím, že k přesunu není potřeba, bude-li dílo veřejně vystaveno. Stejné je i stanovisko ministerstva kultury. „Podle právního názoru památkové inspekce ministerstva kultury při přemístění movité kulturní památky z veřejně přístupného místa na veřejně přístupné místo je třeba podat oznámení Národnímu památkovému ústavu,“ uvedl ředitel odboru památkové péče ministerstva Jiří Vajčner. Ministr kultury Daniel Herman však současně zdůraznil, že pokud by bylo třeba spor rozhodnout, ministerstvo nebude mít konečné slovo. „To musí učinit nezávislý soud,“ sdělil.
Právník František Severin, který zastupuje farnost ve Veverské Bítýšce, jež o vydání obrazu žádala, již v úterý pohrozil Národní galerii exekucí. Prohlásil její argumenty za irelevantní a varoval, že se obrátí na exekutora, pokud obraz nebude v Brně do čtvrtečních 17:00.
O vydání Madony z Veveří církvi rozhodl loni v létě obvodní soud a před koncem roku verdikt potvrdil i pražský městský soud. Rozhodnutí je tedy pravomocné. NG se ho ale ještě snaží zvrátit, oznámila, že podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Svůj nárok na obraz hájí tím, že ho podle galerie získal československý stát již ve 20. letech.
- Madona z Veveří je jedním z nejcennějších deskových obrazů českého gotického malířství. Pochází z poloviny 14. století a její autorství je připisováno malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře. Dílo bylo pravděpodobně objednáno jako oltářní obraz pro kapli hradu Veveří nedaleko Brna, který od roku 1335 patřil Karlu IV. V současnosti je obraz jedním ze stěžejních děl v expozici středověkého umění v Anežském klášteře v Praze, letos v červenci ho vláda zařadila mezi národní kulturní památky.
- Podle informací Národní galerie neexistují o osudech obrazu v dalších staletích žádné dostupné zprávy, nejpozději v 18. století ale visel v kapli Matky Boží, stojící poblíž hradu, která patřila majitelům panství.
- V roce 1932 byl obraz Madony z Veveří představen v tisku jako znovuobjevené dílo gotického malířství. Jak uvádí Národní galerie, teprve poté se začala církev dožadovat vlastnictví díla. Spor ale nebyl do poloviny 30. let rozhodnut, v roce 1936 pak převzala obraz do své péče Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění, přímá předchůdkyně NG. Součástí sbírek Národní galerie je Madona z Veveří od roku 1958.
- Katolická církev požádala NG o navrácení obrazu v prosinci 2013 podle zákona o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi. Galerie ovšem dílo – na rozdíl například od dvojice obrazů Petera Paula Rubense či Vyšebrodského oltáře, vydaných v září 2014 – vrátit odmítla. Církev se proto v únoru 2015 obrátila na Obvodní soud pro Prahu 1, který 7. srpna téhož roku rozhodl o tom, že NG musí obraz vydat farnosti ve Veverské Bítýšce. Galerie se v září proti verdiktu odvolala.
- NG tvrdí, že neexistuje důkaz pro to, že by se od konce 30. let snažila farnost ve Veverské Bítýšce či brněnská konzistoř dospět k dořešení sporu o vlastnictví obrazu. Podle církve ale z listinných důkazů z 30. let minulého století vyplývá, že vlastníkem obrazu byla farnost. Církev argumentovala i tím, že neexistuje od poloviny 18. století do roku 1958 dokument, podle něhož by o toto dílo přišla.
