Ministerstvo zahraničí se na postupu dohodlo s ministerstvem práce a sociálních věcí. Pro tyto účely chtějí využít nástroj norského práva. „Je to institut v rámci norského soudního řádu, jehož smyslem je umožnit veřejným subjektům vstupovat do soudních řízení a obhajovat v nich širší veřejný zájem,“ řekl Lubomír Zaorálek (ČSSD). V zákonech sice není přímo upraven vstup cizího státu do vnitrostátního řízení, přesto věří, že norský soud pokusu o intervenci vyhoví.
V současnosti probíhá soudní přezkum správního rozhodnutí, který udělil souhlas s adopcí mladšího syna a matku zbavil rodičovských práv ke staršímu. Ministerstvo hodlá poukázat na dvě věci, které považuje v postupu Norska za nesprávné.
„První je, že se domníváme, že v situaci dětí Michalákových je nepřípustná adopce v cizí zemi. Takový postup podle nás naráží na úmluvu OSN o právech dítěte. Druhá věc, kterou bychom chtěli uplatnit, je námitka proti tomu, že byl odepřen styk biologické matky s dětmi, přestože matka o styk jeví zájem. Pokládáme to za nepřiměřené opatření,“ přiblížil ministr zahraničí.
Zástupkyně rodiny a poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) rozhodnutí vítá. „Mohli by Evě Michalákové pomoci při soudním řízení,“ poznamenala. Nepředpokládá, že by Norsko odmítlo vstup České republiky do řízení. „Je to precedens, díky němuž jsou šance určitě vyšší. Pokud by to norský soud odmítl, popíralo by Norsko své vlastní zákony,“ řekla poslankyně.
Pokud by Eva Michaláková s nynějším odvoláním proti výsledku správního řízení neuspěla, může se obrátit na další norské soudní instance. Po skončení všech těchto řízení pak může jít k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
UDÁLOSTI: ČR vstoupí jako účastník do řízení u norského soudu
UDÁLOSTI: ČR vstoupí jako účastník do řízení u norského soudu
Zaorálek: Chtěli bychom poukázat na dvě věci, které shledáváme na postupu Norska jako nesprávné
Zeman navrhuje řešit problém smlouvou, Zaorálek upozorňuje na jiné dohody
S jiným přístupem k řešení kauzy Michalákových přišel v lednu prezident Miloš Zeman. Navrhl mezinárodní smlouvou, podle níž by děti s českým občanstvím byly v Norsku vydávány svým rodičům. Ministerstvo zahraničí má ale vážné výhrady vůči tomuto nápadu. Návrh smlouvy má narážet na jiné mezinárodní dohody. „Podle mého je v rozporu s úmluvou OSN o právech dítěte, protože návrh nezohledňuje zásadu nejlepšího zájmu dítěte,“ zmínil Zaorálek.
Ve druhém případě jde o jednu z haagských úmluv, a to o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí. Podle Zaorálka přiznává v těchto ohledech pravomoc orgánům bydliště dítěte. „Pak je vážný problém, že by smlouva měla platit retroaktivně,“ dodal ministr. Chce ale v této souvislosti ještě analýzu ministerstva spravedlnosti.
Prezident bude podle mluvčího Jiřího Ovčáčka uzavření smlouvy dál prosazovat a bude o tom i dál jednat. „Jde o to, mít vůli k nalezení řešení ve prospěch českých dětí, nikoliv k neřešení,“ sdělil Ovčáček. Dodal, že prezident zatím má první návrh smlouvy. „Je v diskusi. Tento návrh je samozřejmě možné ještě precizovat v debatě například s ministrem zahraničních věcí,“ upozornil mluvčí.
Výbor podporovatelů rodin odebraných dětí podle Jitky Chalánkové věří, že by Česká republika s Norskem smlouvu o vydávání dětí mohla uzavřít, návrh by se měl ale přepracovat.
Norská sociální služba Barnevernet odebrala českým rodičům syny Denise a Davida už v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. Nepotvrdilo se to, ale soud tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů.
