V době komunismu výuka dějepisu hodně trpěla, spousta věcí se vynechávala a ještě více událostí se pak vykládalo podle stranického návodu. Za čtvrtstoletí od revoluce ale udělala výuka dějepisu podle učitele a šéfredaktora portálu Moderní-Dějiny.cz Petra Šimíčka obrovský pokrok. Dnes je dějepis pestřejší a zajímavější - pro žáky je pak učení skutečné pátrání.
Bez dat to nejde, ale v dějepisu musí žáci hlavně pátrat
Šimíček: V historii by měli studenti pátrat (zdroj: ČT24)
Pro učitele je podle Šimíčka zásadní, že mají přístup k řadě nových materiálů, které jim pomůžou podat historické události zajímavě a nedělají z nich pouze výčet jmen, dat a bitev. A právě portál Moderní-Dějiny.cz, jehož šéfredaktorem je Šimíček, jedním takovým zdrojem pro učitele je. Najdou zde komentované prameny, prezentace nebo připravené pracovní listy.
Ani tento moderní přístup k dějepisu se ale neobejde bez základní znalosti nabiflovaných dat. „Samozřejmě smyslem výuky dějepisu je také to, aby se studenti orientovali poměrně zásadně v nějakých základních časoprostorových souvislostech dějin a měli základní povědomí o významných meznících dějin. Ale současná výuka spíš odráží určitý posun oproti situaci před 20 lety právě v tom, že studenti dnes mohou dostat od svých učitelů třeba mnohé dobové autentické prameny, které mohou porovnávat a snaží se je interpretovat,“ dodává Šimíček, který sám učí dějepis na Gymnáziu Olgy Havlové v Ostravě-Porubě.
Určitě to nejde, aniž by se studenti naučili nějaké základní vědomosti. Ale právě ta metoda pátrání - toho, že jsou studenti vtaženi do pro ně zajímavé hry objevování minulosti - bez toho by to také nešlo.
Pokud to učitel zvládne a pracuje společně se svými studenty s těmito dobovými materiály a kvalitními prameny, vede své žáky k tomu, aby se nad nimi zamýšleli a kriticky je hodnotili.