Pokud bude mrznout, tak v noci a jen v některé dny. Nejvíce srážek by mohlo spadnout v týdnu od 4. do 10. ledna. Vyplývá to z aktuální měsíční předpovědi Českého meteorologického ústavu.
Z hlediska teploty bude podle předpovědi příští týden silně nadprůměrný. Teplotně nadprůměrné budou i další tři týdny, kdy se denní teploty zřejmě dostanou až k průměrným šesti stupňům, naopak nejníže by mohly spadnout na nulu a v polovině ledna na minus dva stupně Celsia.
Příští týden by nemělo mrznout ani v noci, koncem roku by se noční teploty už mohly dostat na průměrných minus jeden až minus tři stupně Celsia.
Velmi teplý byl už listopad
Teplé počasí přitom panuje v Česku už nějakou dobu. Listopad se dokonce umístil v dosažené průměrné teplotě na třetím místě od roku 1961, kdy jsou tyto teploty pro Českou republiku připravovány. Průměrná měsíční teplota 5,7 stupně byla o tři stupně Celsia vyšší než dlouhodobý průměr. Primát si podržel listopad 1963, kdy se teploměr vyšplhal v průměru na 6,4 stupně.
Vysoko nad dlouhodobými průměry byly podle meteorologů i dosavadní prosincové teploty a předpověď na nadcházející dny naznačuje, že i současný měsíc může přepisovat historické tabulky.
„Letošní první dva prosincové týdny byly na našem území teplejší o přibližně čtyři stupně Celsia, než je dlouhodobý průměr,“ uvedli meteorologové. Pokud by se podle nich tato odchylka udržela, aspiroval by poslední měsíc roku 2015 na druhou pozici. První místo si drží prosinec 1934.
Srážkově bude celé období od 21. prosince do 17. ledna průměrné až mírně podprůměrné, přičemž první dva týdny budou pravděpodobně sušší. Ve třetím týdnu bude naopak srážek více, než je pro dané období obvyklé, a čtvrtý týden bude průměrný.
Nejtepleji bylo v daném období v roce 2007, kdy průměrná teplota dosáhla 4,4 stupně Celsia. Nejníže spadla teplota v roce 1985, průměr teplot tehdy činil minus 9,2 stupně. Průměrná teplota pro celé období činí minus 1,4 stupně Celsia.
Nejvíce srážek v daném období spadlo v roce 1987, naopak nejméně jich meteorologové zaznamenali před 42 lety.
Lyžování jen na několika místech v republice
Začátek zimní sezony není pro lyžaře na většině míst republiky vůbec příznivý. Například na Šumavě není v provozu žádný lyžařský areál. Nelyžuje se ani na německé straně Šumavy. Areály zatím nemohou kvůli vysokým teplotám vyrábět technický sníh.
Reportáž: Na Šumavě není sníh
- V Krkonoších se dá lyžovat v arálech Černá hora - Janské Lázně, Malá Úpa, Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn - Medvědín a Špindlerův Mlýn - Svatý Petr.
- V Krušných horách se dá lyžovat na Klínovci.
- V Orlických horách funguje areál Říčky.
- V Jeseníkách fungují Branná a Červenohorské sedlo a o víkendu Kopřivná.
- V Beskydech se lyžuje v Bílé a v omezeném provozu ještě funguje areál v Mezivodí na Frýdecko-Místecku.
„Zatím to vůbec nevypadá dobře. Sněhu je na horách málo. Na Lysé hoře je jen okolo deseti centimetrů. Hřebeny jsou úplně bez sněhu. Podle předpovědi počasí to nevypadá, že by v dohledné době mělo začít sněžit,“ řekl dispečer Horské služby Beskydy Česlav Jadamus.
Podle něj si lidé mířící do hor musejí dávat pozor na zledovatělé chodníky. „Hrozí riziko pádu,“ řekl.
Přelom roku je pro vlekaře nejdůležitější období
Pro provozovatele lyžařských areálů je přitom období kolem Vánoc nejdůležitější za celou sezonu. Do hor v případě dostatku sněhu vyrazí nejvíce lidí. Období po Štědrém dni až do konce roku přináší podstatnou část zisků. Pokud vleky nejezdí, mnohdy ani dobrý zbytek sezony ztrátu nedokáže smazat.
Například Šumavě moc nepřály ani minulé zimy, přesto se ale v prosinci už lyžovalo. Například na Špičáku začala sezona předloni 6. prosince a loni o týden později. S přestávkou se pak začalo lyžovat těsně po Vánocích.
