Před čtyřmi roky zemřel poslední československý a první český prezident Václav Havel. Kdyby tu však stále byl jako prezident, podle jeho dlouholetého přítele a spolupracovníka Michaela Kocába by ve věci uprchlíků zdůrazňoval princip svornosti při postupu celé Evropské unie. Připomněl by zároveň utrpení uprchlíků. Podle Kocába totiž tuhle stránku problému zastírají praktická řešení. U příležitosti výročí úmrtí Václava Havla nabídne ve 21:00 ČT24 speciální vysílání.
Kocáb: Havel by v souvislosti s uprchlíky mluvil o potřebě svornosti EU
„Situace by byla v naší republice jiná. Měl by velký vliv na společnost, i když později slábl. V této nové situaci by si udržel určitý vliv,“ myslí si Michael Kocáb.
„Ve věci uprchlíků by obhajoval princip prutů Svatoplukových, který se příliš neobjevuje - že v jednotě, solidárním a svorném postupu celé EU, přičemž bych zdůraznil slovo svorný, je jediná šance, jak se přes krizi přehoupnout,“ uvedl někdejší Havlův spolupracovník s tím, že by také připomněl utrpení uprchlíků a jednotlivých lidských osudů.
Kocáb: V této nové situaci by si udržel určitý vliv (zdroj: ČT24)
Kromě toho by se ale nevyhnul komentáři k přímé volbě prezidenta, která nahradila volbu v parlamentu. „Že to před něj postavilo nové obtíže, například sladit často rozdílná očekávání svých voličů se svým svědomím,“ uvedl Kocáb.
Kdyby ale nezastával pozici prezidenta, nýbrž jenom občana, ostře by podle Kocába kritizoval současného prezidenta Zemana za jeho změnu orientace naší zahraniční politiky na východ směrem k Rusku a k Číně. „Také by kritizoval vládu za obstrukční politiku směrem k EU, i když se to v posledních měsících trochu mění, a také za neschopnost vypořádat se s oligarchizací naší politiky,“ dodal.
Kocáb svévolně navrhl Havla jako kandidáta
Sám se přitom Havel podle vzpomínek svého přítele dostal k funkci prezidenta neočekávaně. Z počátku byl podle Kocába pasivní. „Svévolně jsem ho zkratkou při rozhovoru s premiérem Adamcem navrhl jako jediného kandidáta Občanského fóra, i když to nebylo domluvené a v OF převládal názor, že by to byl přirozeně Alexander Dubček,“ uvedl Kocáb.
Setkal se pak s kritikou kvůli tomuto kroku. „Havel se nepostavil na moji stranu, což mě zamrzelo, protože to bylo v jeho prospěch. Odůvodnil to logicky, že by bylo nevhodné, aby se angažoval ve vlastním případu,“ dodal.
Václav Havel a Michael Kocáb v roce 1989
Proběhla pak další kola jednání v Občanském fóru, kdy nakonec převládalo mínění, že se Havel stane kandidátem. „Zahájil pak rozhovory s Marianem Čalfou, které ovšem byly na osobní úrovni, neúčastnil jsem se jich. Je pro mě dodnes velikou záhadou, jak docílil, že byl jednomyslně zvolen ve Federálním shromáždění, které bylo až na nově příchozí čistě komunistické,“ uvedl Kocáb.