Prezident Miloš Zeman poslal Fondu ohrožených dětí dva a půl milionu korun z prezidentského fondu, kterým chtěl původně pomáhat při splácení státního dluhu. Peníze půjdou na provoz zadlužených Klokánků, což jsou zařízení na pomoc ohroženým dětem. Zatímco ministryně práce a sociálních věcí Zemanův krok ocenila, písničkář Václav Koubek chce peníze, jimiž přispěl, vrátit.
Klokánkům hrozilo kvůli dluhům Fondu ohrožených dětí zrušení. Symbolický šek převzal ve čtvrtek od prezidenta Zemana šéf fondu Jan Vaněk.
Na sociální síti ovšem proti změně protestoval písničkář Václav Koubek. „Dnešního dne jste zneužil mé důvěry a místo na státní dluh jste samovolně změnil účel účtu a věnoval mé prostředky na oddlužení mých dětí pouze jedné organizaci, která vlastní vinou již jednou státní peníze zpronevěřila. Prosím, aby můj příspěvek byl vrácen zpět na můj účet,“ napsal Koubek. Uvedl, že přispěl symbolicky 1111 korunami v den 45. výročí okupace země sovětskou armádou. Tuto částku chce nyní převést na jiný dobročinný účel.
Nicméně z prezidentského nadačního fondu už v minulosti peníze na snížení státního dluhu odešly. Loni v červnu to byl milion korun.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) prezidentovo gesto ocenila. Řekla, že ministerstvo chystá novelu zákona, která by měla ochranu ohrožených dětí systémově zlepšit. „Je úplně v pořádku, že prezident ze svého fondu ty peníze dal. Je to jeho rozhodnutí. Já jako členka vlády si však nemohu dovolit udělit mimořádnou dotaci pouze jedné z mnoha organizací, které dělají úžasnou práci a pomáhají ohroženým dětem a jejich rodinám,“ uvedla Michaela Marksová.
Prezident se letos dostal do sporu s vládou a ministryní práce Michaelou Marksovou kvůli tomu, že kabinet v létě zamítl mimořádnou dotaci dvacet milionů korun pro Klokánky. Poté, kdy prezident Zeman Fond ohrožených dětí obdaroval, uvedl, že se rozhodl přesměrovat peníze ze svého fondu směrem k ohroženým dětem.
Stát posílá bezmála 23 tisíc měsíčně
V České republice je registrováno třicet pět organizací, které se dětem ohroženým například domácím násilím věnují. Na každé místo v jejich zařízeních přispívá stát částkou dvacet dva tisíc osm set korun měsíčně. Další prostředky rozdělují prostřednictvím dotačních řízení kraje. Podle ministerstva práce a sociálních věcí je však systém ochrany dětí komplikovaný tím, že tato zařízení nepatří mezi ta, která jsou financována podle zákona o sociálních službách.
„Koncem první poloviny roku 2016 předložím vládě návrh novely zákona o sociálních službách,“ uvedla Michaela Marksová. „Počítáme s tím, že potom budou místa v zařízeních pro ohrožené děti financována podobným systémem, jako lůžka ve zdravotnických zařízeních.“
Místa pro ohrožené děti budou plánovat kraje
Ministryně počítá s tím, že novela umožní hejtmanstvím plánovat počet míst v těchto zařízeních podle toho, kolik jich kraje skutečně potřebují. „Fond ohrožených dětí se dostal do finančních problémů, protože otvíral svá zařízení i tam, kde nebyla potřeba,“ dodala Michaela Marksová.
Šéf Fondu ohrožených dětí Jan Vaněk informoval o tom, že se snaží situaci ve fondu dále stabilizovat. Od června, kdy řízení instituce převzal, se podle něj podařilo snížit náklady o 57 milionů korun. „Pracujeme na tom, abychom byli schopni dál fungovat,“ uvedl Jan Vaněk. „Původní dluhy sto dvacet milionů korun se daří snižovat. Částečně klesly, ale samozřejmě nejde to tak rychle, jak bychom si představovali. Snažíme se dál umořovat závazky,“ sdělil Jan Vaněk.
