Maďarského velvyslance si na úterý předvolal ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Chce od něj vysvětlení slov předsedy maďarského parlamentu Lászla Kövéra, který v pátečním rozhovoru pro deník Právo řekl, že Česko a Slovensko neměly být kvůli Benešovým dekretům přijaty do Evropské unie.
Ostré reakce vrcholných českých politiků vyvolalo prohlášení hlavy maďarských poslanců. Lászlo Kövér řekl v rozhovoru pro Právo, že Evropská unie neměla přijmout Česko ani Slovensko, jsou-li součástí jejich právních řádů Benešovy dekrety.
Lászlo Kövér v rozhovoru také upozornil, že Srbsko obdobné zákony zrušilo.
Podle Chovance měl Kövér špatný den. Zaorálek takový chystá i velvyslanci
Při své návštěvě Maďarska se nad Kövérovými slovy podivil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), podle kterého zřejmě předseda maďarského parlamentu „měl špatný den“. Nyní přišla i oficiální diplomatická reakce – maďarský velvyslanec půjde v úterý slova předsedy zákonodárců vysvětlit do Černínského paláce.
Ministr zahraničí řekl, že Kövérova slova jsou mimo realitu. Míní, že obdobná vyjádření narušují spolupráci v regionu. „Připadá mi, že to je úplně mimo současnou realitu, a přál bych si, abychom naše vztahy něčím takovým nezatěžovali,“ uvedl Lubormír Zaorálek.
Dodal, že Česká republika se maximálně snaží o spolupráci zemí střední a východní Evropy a podobná prohlášení tuto snahu znesnadňují. „Podobné výroky, které se dívají do minulosti, tomu podle mne naprosto nesmyslným způsobem vůbec nepomáhají,“ poznamenal ministr.
Výroky předsedy maďarského parlamentu odsoudila i slovenská diplomacie. Obdobně, jako se k tomu chystá Zaorálek, si i šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák předvolal maďarskou velvyslankyni.
„Nejnovější vyjádření Kövéra o tom, že se SR a ČR neměly stát členy EU, jsou nekvalifikované, neodpovídají úrovni našich vztahů,“ uvedlo v tiskovém prohlášení slovenské ministerstvo zahraničí. Úřad vyjádřil přesvědčení, že Kövér se do budoucna podobných vyjádření zdrží a že přenechá hodnocení historie odborníkům.
Benešovy dekrety: Právně vyhaslé, ale stále žhavé
Dekrety vydával prezident Československé republiky Edvard Beneš před ustavením Prozatímního národního shromáždění, které se poprvé sešlo až koncem října 1945. Kromě organizačních záležitostí v čerstvě osvobozeném Československu došlo prostřednictvím dekretů k první vlně znárodnění některých podniků, dolů, bank a pojišťoven. Z hlediska předsedy maďarského parlamentu jsou ale nejdůležitější dekrety, které zbavily majetku mimo jiné Němce a Maďary, a především dekret č. 33/1945 Sb. Ten lidi, kteří se za okupace přihlásili k cizí státní příslušnosti, zbavil československé státní příslušnosti. Dekrety později schválilo národní shromáždění.
Benešovými dekrety se v roce 1995 zabýval Ústavní soud a jeho verdikt nyní stanoví přístup státu k nim. Soud prohlásil dekrety za platnou součást právního řádu, ovšem protože v poválečné době splnily svůj význam, „z hlediska současnosti jsou již vesměs bez aktuálního významu a postrádají již nadále konstitutivní charakter“.
Lászlo Kövér v minulosti vystoupil s řadou kontroverzních prohlášení, některá z nich se týkala i problematiky etnických Maďarů v zahraničí. Před dvěma lety například řekl, že příslušníkům maďarské menšiny hrozí nebezpečí symbolické i reálné agrese a že byli v uplynulém roce vystaveni politickým bouřím.
