Maďarského velvyslance si na úterý předvolal ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Chce od něj vysvětlení slov předsedy maďarského parlamentu Lászla Kövéra, který v pátečním rozhovoru pro deník Právo řekl, že Česko a Slovensko neměly být kvůli Benešovým dekretům přijaty do Evropské unie.
Zaorálek si předvolal maďarského velvyslance kvůli Benešovým dekretům
Ostré reakce vrcholných českých politiků vyvolalo prohlášení hlavy maďarských poslanců. Lászlo Kövér řekl v rozhovoru pro Právo, že Evropská unie neměla přijmout Česko ani Slovensko, jsou-li součástí jejich právních řádů Benešovy dekrety.
ČR a SR se neměly vůbec stát členy Unie, pokud součástí jejich právního řádu je zákon vycházející ze zásady kolektivní viny. Pokud Evropa přijímá kolektivní vinu, o jakých společných hodnotách a zásadách hovoříme?
Lászlo Kövér v rozhovoru také upozornil, že Srbsko obdobné zákony zrušilo.
Předseda maďarského parlamentu Lászlo Kövér (nahoře) při vystoupení premiéra Viktora Orbána
Podle Chovance měl Kövér špatný den. Zaorálek takový chystá i velvyslanci
Při své návštěvě Maďarska se nad Kövérovými slovy podivil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), podle kterého zřejmě předseda maďarského parlamentu „měl špatný den“. Nyní přišla i oficiální diplomatická reakce – maďarský velvyslanec půjde v úterý slova předsedy zákonodárců vysvětlit do Černínského paláce.
Ministr zahraničí řekl, že Kövérova slova jsou mimo realitu. Míní, že obdobná vyjádření narušují spolupráci v regionu. „Připadá mi, že to je úplně mimo současnou realitu, a přál bych si, abychom naše vztahy něčím takovým nezatěžovali,“ uvedl Lubormír Zaorálek.
Dodal, že Česká republika se maximálně snaží o spolupráci zemí střední a východní Evropy a podobná prohlášení tuto snahu znesnadňují. „Podobné výroky, které se dívají do minulosti, tomu podle mne naprosto nesmyslným způsobem vůbec nepomáhají,“ poznamenal ministr.
Výroky předsedy maďarského parlamentu odsoudila i slovenská diplomacie. Obdobně, jako se k tomu chystá Zaorálek, si i šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák předvolal maďarskou velvyslankyni.
„Nejnovější vyjádření Kövéra o tom, že se SR a ČR neměly stát členy EU, jsou nekvalifikované, neodpovídají úrovni našich vztahů,“ uvedlo v tiskovém prohlášení slovenské ministerstvo zahraničí. Úřad vyjádřil přesvědčení, že Kövér se do budoucna podobných vyjádření zdrží a že přenechá hodnocení historie odborníkům.
obrázek
Benešovy dekrety: Právně vyhaslé, ale stále žhavé
Dekrety vydával prezident Československé republiky Edvard Beneš před ustavením Prozatímního národního shromáždění, které se poprvé sešlo až koncem října 1945. Kromě organizačních záležitostí v čerstvě osvobozeném Československu došlo prostřednictvím dekretů k první vlně znárodnění některých podniků, dolů, bank a pojišťoven. Z hlediska předsedy maďarského parlamentu jsou ale nejdůležitější dekrety, které zbavily majetku mimo jiné Němce a Maďary, a především dekret č. 33/1945 Sb. Ten lidi, kteří se za okupace přihlásili k cizí státní příslušnosti, zbavil československé státní příslušnosti. Dekrety později schválilo národní shromáždění.
Benešovými dekrety se v roce 1995 zabýval Ústavní soud a jeho verdikt nyní stanoví přístup státu k nim. Soud prohlásil dekrety za platnou součást právního řádu, ovšem protože v poválečné době splnily svůj význam, „z hlediska současnosti jsou již vesměs bez aktuálního významu a postrádají již nadále konstitutivní charakter“.
Lászlo Kövér v minulosti vystoupil s řadou kontroverzních prohlášení, některá z nich se týkala i problematiky etnických Maďarů v zahraničí. Před dvěma lety například řekl, že příslušníkům maďarské menšiny hrozí nebezpečí symbolické i reálné agrese a že byli v uplynulém roce vystaveni politickým bouřím.