Vojáci a policisté cvičili ochranu hranic, podle Chovance musí zrychlit

Skončilo společné cvičení armády a policie k ochraně hranic před možnou migrační vlnou. Do akce na česko-rakouském pomezí se zapojilo 500 policistů a 300 vojáků. Zkoušeli, zda jsou připravení na případné znovuzavedení kontrol na hranicích. Podle ministrů obrany a vnitra jsou výsledky testu uspokojivé, čas na nasazení sil se však musí zrychlit.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) zhodnotil výsledky cvičení jako „uspokojivé", přesto se podle něj rychlost nasazení sil musí ještě zvýšit. „Stanovili jsme si cíl, že je potřeba akční čas zkrátit. Ideál pěti hodin, k němuž směřujeme, dosažen nebyl, ale s tím jsme ani nepočítali. Přijali jsme opatření, abychom se k němu dostali,“ řekl na tiskové konferenci Chovanec.

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) vysvětlil, že se jednalo o test, „čeho jsme schopni, jak rychle jsme toho schopni a v jaké kvalitě“. Nechtěl výsledky předběžně vyhodnocovat, ale i jeho první dojem byl prý velmi dobrý.

Na tiskové konferenci uvedl, že cvičení se chýlí ke svému konci. „Všem je hrozná zima,“ politoval policisty a vojáky v terénu. „Ale bude hůř,“ poznamenal ministr vnitra. V 18 hodin zazněl povel ukončit akci a jednotky se stáhly zpět do míst, odkud přijely. 

  • Milan Chovanec dále upozornil, že cvičení nabylo na významu v souvislosti s děním v Německu a v Rakousku v posledních dnech. V obou zemích se připravují na silnou migrační vlnu a jednou z variant je zpřísnění hraničních kontrol.
Velice bedlivě sledujeme situaci v Rakousku a ve Spolkové republice Německo. Primárně nás zajímá Rakousko. Pokud by se stalo to, že by Němci zavedli jakýsi koridor, o němž se dnes hovoří, tak to neznamená nic jiného než posílení výkonu služby na takzvané zelené hranici. To by znamenalo hermetické uzavření rakousko-německé hranice. Tím pádem by v Rakousku zbylo několik desítek tisíc migrantů, kteří by pravděpodobně hledali zoufale cestu do Spolkové republiky Německo.
Milan Chovanec

800 lidí ohlídalo česko-rakouskou hranici

Cvičení začalo v 07:00. Podle scénáře, jímž se cvičení řídilo, se změnila hlavní migrační trasa, která nově vede přes české území. Vláda proto vydala fiktivní rozhodnutí, aby byly zavedeny kontroly na státní hranici s Rakouskem.

Policisté a vojáci se na začátku rozmístili na čtyřech stanovištích poblíž hranic, kde se dozvěděli instrukce, jak se mají při zavedení kontrol chovat. Pak se teprve po skupinách přesunuli přímo na hraniční přechody. „Cvičení probíhá v souladu s plánem, naprostá většina sil a prostředků dojela na místa okolo 11:00 hodiny, ty poslední okolo poledne,“ oznámil 1. náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek.

Cvičení se konalo po celé délce česko-rakouské hranice. V jižních Čechách kontrolovali vojáci a policisté jedenáct hraničních přechodů včetně dvou železničních. Do cvičení se zapojila i policie z jiných regionů. „Přesně jde o dvanáct krajů, které vyslaly své lidi do této akce,“ uvedl jihočeský policejní mluvčí Milan Bajcura. Týmy, které vždy tvořil policista a voják, kontrolovaly i přechody pro pěší.

Hlídaná je i zelená hranice mezi vinohrady

V Jihomoravském kraji příslušníci střežili devět přechodů. Redaktorka ČT Veronika Kynčlová situaci sledovala u bývalého hraničního přechodu v Poštorné: „Aktuálně je zde osm policistů, kteří zastavují každé auto mířící do Česka. Kontrolují, kdo tam sedí, a chtějí vidět obsah kufru nebo nákladního prostoru. Spolu s nimi tu jsou čtyři vojáci, kteří auta nekontrolují, ale pouze hlídají a jsou připraveni policistům pomoci.“

Smíšené hlídky vojáků a policistů kontrolovaly i mezinárodní vlaky, například na nádraží v Břeclavi. Síly soustředily i na menší silnice do Rakouska nebo na takzvanou zelenou hranici. „V polích a mezi vinohrady v okolí Jaroslavic na Znojemsku pravidelně projíždí dodávka s policisty a vojáky,“ popsala ostrahu zelené hranice redaktorka ČT Barbora Lukšová.

Policisté a vojáci kontrolovali v rámci společného cvičení i nádraží v Břeclavi
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

464 kilometrů a 20 přechodů

Česko-rakouská hranice má 464 kilometrů a je na ní dvacet hraničních přechodů. Cílem cvičení bylo mimo jiné zjistit, kolik času zabere instruktáž a jaké jsou dojezdové časy na jednotlivá stanoviště. „Chceme také vidět, jak v reálném životě můžeme technicky komunikovat, protože armáda a policie má odlišné rádiové spojení,“ dodal Tuhý.

Policie od poloviny června zvýšila kontroly na hranicích. Od té doby zadržela více než 3000 běženců, kteří přes české území procházeli nelegálně. V poslední době ale jejich počet klesá. V prvním zářijovém týdnu policie odhalila přes 500 běženců, za poslední týden jen 137.

Podle mluvčí cizinecké policie Kateřiny Rendlové cestují běženci v posledních týdnech v menších skupinách, zejména v noci a za pomoci převáděče. „Ve vlacích je jich teď málo, nyní jsou v autech a v dálkových autobusech,“ dodala.

Cvičení policie a armády
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Šedivý: 800 lidí nemusí na ochranu stačit

Kdyby Česko zasáhla migrační vlna a došlo by ke skutečnému nasazení, podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého by ale tři stovky vojáků a pět set policistů nemuselo stačit. „Pravděpodobně by muselo dojít k posílení jak policie, tak především armády,“ uvedl. Armáda má podle něj například lepší technologické možnosti k ostraze zelené hranice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoOdborníci debatovali v 90' ČT24 o sudetoněmeckém sjezdu v Brně

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolává emotivní diskusi v české společnosti. „Ty emoce jsou přiživovány politiky,“ upozorňuje historik z Univerzity Karlovy Petr Koura v pořadu 90' ČT24 moderovaném Nikolou Reindlovou a Danielem Takáčem. Spolu s ním o tématu mluvili Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK a spolupředsedové Česko-německého diskusního fóra, bývalý poslanec německého Spolkového sněmu Jörg Nürnberger a velvyslanec České republiky na Slovensku Rudolf Jindrák.
před 1 hhodinou

Pavel potvrdil, že podá kompetenční žalobu, pokud mu vláda zamezí v účasti na summitu NATO

Historicky první kompetenční žaloba prezidenta na vládu ohledně ústavního výkladu pravomocí je čím dál pravděpodobnější. Petr Pavel potvrdil, že podnět k Ústavnímu soudu podá, pokud mu vláda zamezí v možnosti reprezentovat Česko na červencovém summitu NATO v Ankaře. Vláda bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodovat o složení delegace 8. června. Předseda kabinetu už dva měsíce trvá na tom, že postoj Česka k obranným výdajům má na summitu vysvětlovat on a členové vlády a nikoliv prezident.
před 1 hhodinou

Sudetští Němci s Wintonovými dětmi uctili oběti holocaustu

Zástupci sudetských Němců i dvě z Wintonových dětí ve čtvrtek v Brně společně uctili památku obětí holocaustu. Akce u pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud za války odjížděly židovské transporty, zahájila festival Meeting Brno a také sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), který se poprvé koná v Česku. Na místě bylo zhruba pět set lidí, z toho stovka protestujících, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.
16:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Silnější evropský pilíř v rámci NATO, bližší spolupráci NATO a EU a strategický význam podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru varoval, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že v případě nedodržení aliančních závazků nebude Česko spolehlivým partnerem.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili stavbu vysokorychlostní trati Drážďany–Praha

Němečtí poslanci jednomyslně schválili záměr na výstavbu vysokorychlostní trati mezi Drážďany a Prahou včetně takzvaného Krušnohorského tunelu. Německé ministerstvo dopravy předložilo Spolkovému sněmu plány letos v únoru. Uvedlo tehdy, že po schválení nebude nic bránit podpisu smlouvy s Českem.
před 2 hhodinami

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
před 2 hhodinami

Po napadení u školy v Pardubicích zemřela studentka. Podezřelého policie zadržela

U Střední průmyslové školy chemické v Poděbradské ulici v Pardubicích došlo podle policie ke konfliktu mezi dvěma mladými lidmi. Jedna z osob byla v kritickém stavu převezena do nemocnice, druhá byla zadržena. Policejní mluvčí Markéta Janovská později ČT sdělila, že napadená osoba svým zraněním podlehla. Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (3PK) je obětí studentka, důvodem byly osobní problémy ve vztahu.
15:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Resort spravedlnosti podal podnět k prověření ministryně Mrázové

Resort spravedlnosti podal podnět k prověření ministryně pro místní rozvoj (MMR) Zuzany Mrázové (ANO). Přestupkový úřad má přezkoumat nesrovnalosti v jejím majetkovém přiznání. Ona je považuje za administrativní pochybení a s úřady chce spolupracovat. Opozice hodlá ve sněmovně řešit taky nedávné výroky ministryně.
před 2 hhodinami
Načítání...