Kleslová už není místopředsedkyní ANO, prý kvůli médiím

Radmila Kleslová rezignovala na funkci místopředsedkyně hnutí ANO. Učinila tak před mimořádným jednáním předsednictva, které se sešlo kvůli údajným pokusům Kleslové ovlivňovat členy dozorčí rady ČEZ a množství pozic ve statutárních orgánech pražských městských podniků. Vedení hnutí vzalo její rozhodnutí „na vědomí“. Sama však svoji rezignaci vysvětlila tím, že nechce být hromosvodem pro mediální útoky vůči ANO. V ostatních funkcích, které má, Kleslová zůstává.

Rezignace Radmily Kleslové byla neočekávaná, další členové předsednictva hnutí ji nečekali ani po odpoledním jednání vedení ANO, nakonec však Kleslová oznámila, že se vzdává funkce již před ním. „Po permanentním tlaku, který na mě média v posledních týdnech vyvíjela, jsem se rozhodla rezignovat na funkci místopředsedkyně hnutí ANO,“ uvedla bezprostředně před začátkem jednání. Odstoupením z funkce prý chce zastavit kampaň, která poškozuje hnutí ANO. Podle ní ji rozpoutal bývalý náměstek ministra financí Andreje Babiše a člen dozorčí rady ČEZ Lukáš Wagenknecht.

Kleslová i Babiš zdůvodňují rezignaci mediální štvanicí

Radmila Kleslová, která je také předsedkyní pražské organizace ANO a starostkou Prahy 10, řekla, že před vrcholnou funkcí je pro ni přednější zdraví a dcera. „Jsem unavená, po této mediální štvanici jsem se tak rozhodla. Mám dlouho po tanečních, starám se o dceru, nenchám se uštvat médii,“ uvedla. V ostatních funkcích ale zůstává, předseda ANO Andrej Babiš řekl, že není třeba, aby je opouštěla.

Vedení hnutí rezignace překvapila. Člen předsednictva ANO Martin Komárek vnímá krok Kleslové jako „velice nečekané, ale (…) čestné a čisté řešení“, předseda hnutí Andrej Babiš potom hovořil o „novém standardu“ pro politiky. Kleslovou postavil například proti místopředsedkyni ČSSD Lence Tesce Arnoštové, která ustála kauzu s údajně výhodným nákupem pozemku, místopředsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi vyšetřovanému kvůli nákupu letadel CASA C-295 či předsedovi STAN Martinu Půtovi obviněnému z korupce. „Pokud si vzpomeneme na různé jiné kauzy, Radmila Kleslová neporušila zákon, je to de facto její soukromá záležitost,“ uvedl Babiš. Také on se zmínil o „mediální štvanici“.

Nahrávám video

Místopředsednická pozice po Radmile Kleslové zůstane prázdná. Předsednictvo ANO se ale zabývalo také působením bývalé místopředsedkyně v pražských městských společnostech. Babiš sice označil nominaci politiků v dozorčích radách za standardní součást komunální politiku, na které nevidí „nic neobvyklého“, současně ale chtěl působení politiků ve firmách regulovat. Omezení se ale má týkat pouze vrcholné politiky, ministr financí chce předložit vládě zákon, podle kterého by v radách neměli být poslanci či senátoři, a to ani čtyři roky poté, co jim skončil mandát.

Jedna funkce stačí?

Zatímco Andrej Babiš má věc za vyřízenou, opozice považuje výsledek za polovičatý. Místopředseda ODS Martin Kupka označil rezignaci Kleslové z jedné z politických funkcí a obvinění médií ze štvavé kampaně za úhybný manévr. „Radmila Kleslová neodpověděla, jaké smlouvy uzavřela se státními a polostátními firmami a v kolika funkcích ve skutečnosti působí a v kolika nadále zůstává. Rezignací Radmily Kleslové se Andrej Babiš nemůže vyhnout odpovědím na řadu otázek, které se týkají politických faulů jeho dosavadní pravé ruky,“ uvedla Kupka.

Komentátor deníku Referendum potom v Událostech, komentářích upozornil, že se Radmila Kleslová ve skutečnosti vzdala nejméně vlivné z funkcí, které zastává. „V případě hnutí ANO, kde jsou stanovy postaveny na principech demokratického centralismu a bez Andreje Babiše se hnutí ,nepohne', by bylo namístě, kdyby paní Kleslová spíše rezignovala z funkcí , kde skutečně rozhoduje. Například z funkce předsedkyně pražské organizace,“ řekl.

Nahrávám video

Dozorčí rada ČEZ se chtěla zabývat smlouvou s kanceláří Kleslové

V posledních týdnech se objevily informace o působení Kleslové v orgánech různých společností vlastněných Prahou a také o smlouvě s ČEZ, díky které si advokátní kancelář starostky Prahy 10 vydělala až 100 tisíc korun měsíčně. Andrej Babiš ale mimořádné jednání předsednictva svolal kvůli údajným pokusům Kleslové ovlivnit členy dozorčí rady energetické společnosti, kteří se chtěli smlouvou s její společností zabývat. Server Neovlivni.cz zveřejnil nahrávku, kde o tom Kleslová přesvědčovala Lukáše Wagenknechta. Další člen dozorčí rady Jiří Týc potom serveru řekl, že se na něj Radmila Kleslová pokoušela vyvíjet nátlak.

Politická činnost:

– Rodačka z Vysokého Mýta (1963) byla od února 2014 do loňského října předsedkyní pražské organizace ANO, od loňského února do září byla také místopředsedkyní celého hnutí.

– V minulosti byla členkou ČSSD (1993–2014), působila i v jejím Ústředním výkonném výboru.

– Od roku 2014 je za ANO starostkou Prahy 10, dříve byla v téže městské části místostarostkou za ČSSD.

Vzdělání a zaměstnání:

– Vystudovala práva v Brně, před rokem 1989 pracovala v podniku zahraničního obchodu Centrotex a poté na ředitelství podniku Zelenina Praha. Mezi lety 1988 a 1992 pracovala na federálním ministerstvu vnitra. Později se živila jako advokátka a lobbistka.

– Během doby, kdy byla zaměstnankyní ministerstva vnitra, působila také v StB. Týdeníku Reflex řekla, že se v rozvědce ocitla bez vlastního přičinění kvůli zájmu o diplomacii a odmítla zahraniční nasazení s falešným jménem a doklady. Podle týdeníku Euro naopak působila v StB v odboru, který přímo spadal pod zástupce náčelníka pro nelegální rozvědku a měl na starost výběr, výchovu a řízení nových kádrů pro špionážní práci.

Funkce v orgánech společností:

– V minulosti zasedala ve statutárních orgánech podniků Vítkovice Steel, Unipetrol Trade, Benzina, Pražská teplárenská Holding, Kostelecké uzeniny či IDS Praha, byla viceprezidentkou Česko-izraelské smíšené obchodní komory a členkou správní rady VZP. V době, kdy byla předsedkyní pražského ANO a hnutí mělo současně nejsilnější zastoupení v zastupitelstvu a městské radě, byla členkou představenstva společnosti Pražská teplárenská a předsedkyní dozorčí rady Pražské energetiky.

Radmila Kleslová
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 7 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 10 hhodinami

Evropský pohled