Jak mají pedagogové přistupovat k dětem se speciálními potřebami? Člověk v tísni a olomoucká Univerzita Palackého vydávají katalogy, které by měly učitelům v tomto ohledu poradit. Příští rok totiž vejde v platnost novela školského zákona a všechny základní i střední školy budou muset zavést řadu inkluzivních opatření. Novela mimo jiné řeší funkci zvláštního pedagoga ve třídě.
Jak na žáky se speciálními potřebami? Napoví katalog i zákon
Z výsledků výzkumu, který odborníci provedli na zhruba čtyřech tisících školách, totiž vyplývá, že třetina z nich nemá ve svých řadách žádného poradenského pracovníka.
Problémem jsou finance. Ředitelé vzdělávacích zařízení si stěžují na nedostatek platů sociálních pracovníků. Asistenti pedagoga ve třídě navíc nemají přesně vymezenou činnost ani ukotvené místo.
To by měla změnit novela školského zákona, která začne platit od září 2016. Školy tak mají letos poslední rok na to, aby schválily takzvanou prováděcí vyhlášku a rozhodly se, jaký zaujmou přístup v péči o žáky se speciálními potřebami. A právě s metodikou jim má pomoci zmíněný katalog, který je přístupný i v on-line verzi.
Přístup ke speciálním potřebám dětí se na některých školách řešil snížením počtu žáků ve třídě. Mezinárodní výzkum však prokázal, že lepší výsledky mají země, které platí speciální pedagogy a neuchylují se ke zmíněnému „krácení hlav“.
Postižení žáci: speciální, nebo klasické školy?
Učitelé jsou společnému vzdělávání zdravých i handicapovaných dětí nakloněni, ukázal výzkum provedený v rámci projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR. Podmiňují to ale vyšší podporou. Na vzorku více než čtyř tisícovek respondentů, mezi nimiž bylo přes 1200 ředitelů škol, se ukázaly rozdíly v postojích pedagogů z běžných a
speciálních škol.
GALERIE
Inkluze na českých školách
Učitelé speciálních škol se domnívají, že pro žáky s tělesným postižením je lepší se vzdělávat ve speciálních školách. Převládaly názory, že školy jsou na jejich přijetí připraveny. Podobně převažovaly kladné postoje také u poruch autistického spektra. U dětí s lehkým mentálním postižením uvedlo 53,5 procenta respondentů z běžných škol, že jejich škola vzdělávání těchto dětí neodmítá.
70 procent tuzemských učitelů z regionálního školství nemá speciální pedagogické vzdělání. Vedoucí komunikace vzdělávací organizace EDUin Bohumil Kartous proto považuje katalog Člověka v tísni za klíčový. Pedagogové potřebují návod, jak pracovat třeba i s postiženými, protože se mnozí z nich setkají se zcela novou situací, říká.
Roma neodškodní za chození do zvláštní školy
Ústavní soud dnes zamítl stížnost Roma, který požadoval po státu omluvu a 500 tisíc korun za to, že musel chodit do zvláštní školy. Považoval to za diskriminaci kvůli svému romskému původu a tvrdil, že ho zařazení do zvláštní školy připravilo o možnost vzdělávat se a uplatnit se.