Skupina českých vědců a dalších akademických pracovníků vystoupila proti strachu z uprchlíků. V petici se obracejí jak k veřejnosti, tak k politikům a médiím. Žádají, aby se imigrační vlna nezneužívala k získávání politických bodů a nešířily se okolo ní vykonstruované senzace a panika.
Petice proti xenofobii: Vědci se staví proti strachu a lhostejnosti
„Domnívám se, že se tady rozmáhá naprostá hysterie v rámci možnosti, že k nám přijde obrovský příval uprchlíků. Nic tomu nenasvědčuje. Myslím si, že musíme napřed zvažovat také prvek solidárnosti, protože když u nás lidé hromadně odcházeli v roce 1968 po okupaci sovětskou armádou, tak je také lidé venku přijímali,“ řekla biochemička a bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová.
Imigrační vlna je vážná věc. Rozhodně se z ní nesmí stát emotivní záležitost, kterou pak zneužívají všelijací politici. To by nám hrozně uškodilo.
Politici mají myslet na skutečné možnosti, lidé mají vážit své názory
Výzvu a petici nazvanou Vědci proti strachu a lhostejnosti zveřejnili, jelikož je znepokojuje aktivita extremistických skupin, které podle nich nemají dostatečnou protiváhu. Politiky vyzývají, aby nezneužívali cizí neštěstí k hromadění levných politických bodů. Mají zohledňovat skutečné možnosti, když se debatuje o přijímání uprchlíků, nikoli přelétavé nálady veřejného mínění.
Média žádají, aby zprostředkovávala pravdu a nešířila vykonstruované senzace a paniku. K veřejnosti se obrací s tím, aby byla opatrná v soudech a nenechala se manipulovat.
Není to otázka určitého politického spektra. Vzedmutý emotivní vztah k tématu imigrace jde napříč společností i politickými stranami. Důvod, proč jsem se k textu připojil, je upozornění na to, že jsme příliš ponořeni do polarizační debaty, vytrácí se z ní racionalita. Ta je nahrazena čistou emocí."
Podle jednoho z autorů Jana Sokola současná vláda jedná rozumně a nedělá vyloženě špatné kroky, o všech politicích to však neplatí. „Někteří si z toho ale udělají jednoduchou propagandu, poněvadž to odpovídá primitivním pocitům, které lidé samozřejmě mají. Musíme ale vědět, že jsou škodlivé a nebezpečné,“ uvedl Sokol.
Sokol: Musí se vážně začít přemýšlet, jak uprchlíky integrovat (zdroj: ČT24)
Nezlehčují rizika, obávají se ale radikalizace
Cílem výzvy podle vědců není zlehčovat skutečná rizika plynoucí z imigrace ani agitovat za konkrétní kroky ve vztahu k uprchlíkům. Vnímají však hrozící nebezpečí radikalizace české společnosti. Proti uprchlíkům se v posledních týdnech uspořádalo už několik demonstrací. Vědci se vymezují proti tomu, jakým způsobem je v Česku rozdmýchávána a všeobecně tolerována etnická a náboženská nesnášenlivost.
Sokol dodal, že strach z cizího a vyplývající neochota pomáhat, staví na antropologické konstantě. „Člověk je mimo jiné také živočich a každý živočich ví, že s druhými se musí opatrně. Člověk to v sobě má. Jenomže kultura a civilizace tu jsou od toho, aby si s nimi uměl poradit a nepropadal těmhle prvním pocitům. Je velmi ošklivé, když toho politici zneužívají,“ vysvětlil.
To, co se tady děje, taková vyhrocená hysterie proti uprchlíkům a proti muslimům mi opravdu dělá potíže. Skoro se stydím za to, jak tento národ tomu ve velké míře podléhá.
Sokol: Evropa chybovala v přístupu k integraci
Podstatné tak bude, co společnost udělá s uprchlíky, kteří jsou teď soustřeďováni v uprchlických zařízeních. „Tady se musí začít velmi vážně přemýšlet o tom, jak ty lidi integrovat, jak se je snažit zařadit do moderních evropských společností. Nesmějí být jenom nějaké křiky, že je tady nechceme, že je nikdo nezval. Ničemu se tím nepomůže,“ uvedl. „Pokud evropské země v minulosti udělaly v něčem chybu, tak že si myslely, že se tito lidé nějak přizpůsobí sami. To se nestalo,“ doplnil.
K výzvě vědců připojilo svůj podpis hned několik stovek lidí. Organizátoři Lukáš Novák, Anna Vanclová a Martin Blažek působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Z červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění vyplývá, že proti přijímání uprchlíků je víc než 70 procent obyvatel Česka. Policie od poloviny června zpřísnila kontroly zaměřené na migraci. Za první pololetí letošního roku bylo v ČR zadrženo 3018 migrantů, téměř o polovinu více než loni. S přílivem běženců, zejména z oblastí zasažených boji, se v poslední době potýká celá Evropa.
Je mimořádně důležité, aby Česká republika jednala v souladu s Evropou, poněvadž sami si s tím neporadíme. Je iluze si myslet, že my bychom si to zařídili lépe.
Jan Sokol a Josef Šlerka v Událostech, komentářích (zdroj: ČT24)