Církve aktuálně žádají v restitucích zhruba o 137 tisíc pozemků a budov. Stát jim do konce března vyhověl a majetek přepsal asi v šestině případů. Požadují také téměř devět tisíc movitých věcí - zejména knihy a umělecká díla. Tři čtvrtiny už získaly. Mezi nejznámější vrácené stavby patří kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Začátkem roku stát potvrdil i vydání další památky zapsané v UNESCO - zámku v Kroměříži.
Stát už církvím vydal šestinu žádaného majetku včetně památek UNESCO
Nejvíc žádostí zpracovávají Lesy České republiky a Státní pozemkový úřad. Lesy dosud vydaly pozemky o rozloze asi 73 tisíc hektarů, což je o něco více než rozloha Národního parku Šumava. Pozemkový úřad vyřídil kladně žádosti o zhruba 28 tisíc pozemků rozlohou odpovídající Krkonošskému národnímu parku.
Církve ale požadují také knihy nebo umělecká díla. Národní galerie v Praze už například vydala Rubensovy obrazy a středověké desky Vyšebrodského a Puchnerova oltáře, které patří ke klenotům státní sbírky. Na základě dohody mezi galerií a církvemi ale zůstaly ve stálých expozicích jako dlouhodobá zápůjčka. Národní památkový ústav (NPÚ) pak vydal Římskokatolické farnosti Třeboň cyklus 27 barokních lunet.
GALERIE
Vyšebrodský cyklus
Vydání Kroměříže stát potvrdil, zámek ale zatím nepřevedl
NPÚ evidoval téměř 50 výzev k vydání majetku v rámci církevních restitucí. Přibližně polovina žádostí byla odmítnuta nebo vrácena. K nejvýznamnějším vydaným položkám patří areál kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Na začátku roku stát potvrdil i vydání barokního zámku v Kroměříži. K převodu na olomoucké arcibiskupství ale ještě nedošlo.
K architektonickým dominantám osově řešené zahrady patří rotunda, jejíž sochařská a malířská výzdoba čerpá náměty z antické mytologie.
Rozsáhlý komplex, který je už sedmnáct let zapsán na seznamu UNESCO, ročně navštíví přes sto třicet tisíc návštěvníků. Pro lidi by se ale ani pod hlavičkou církve nemělo nic změnit. Církvi totiž už dnes patří desítky tisíc předmětů v zámeckých expozicích včetně největších zdejších taháků, jako je například slavný Tizianův obraz Apollo a Marsyas.
Tizianův obraz Apollo a Marsyas je klenotem českých sbírek
Madony z Veveří se stát vzdát nechce
Některých předmětů se ovšem stát vzdát odmítá. Národní galerie například brání gotický obraz Madony z Veveří. Tvrdí, že o něj církev přišla před rokem 1948, a restituce se tak na něj nevztahují. Rozhodnutí padne na začátku srpna. Navzdory tomuto sporu je ale ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) s průběhem restitucí spokojený. „V tuto chvíli nemám pocit, že by byl nějaký zásadní problém. Co se týče ministerstva kultury, máme jen tři žaloby, což je docela nízké číslo,“ řekl České televizi.
Obraz Madonny z Veveří
Nový majitel pozemků nebo staveb budí leckde obavy, jak bude zacházet s těmi, kdo je momentálně využívají. Na řadě míst se nicméně nájemci s církvemi dohodli na zachování současného stavu. Někde i na jeho zlepšení. Vedení domova pro seniory ve Sloupnici na Ústeckoorlicku už se například s řádem boromejek domluvilo na opravě střechy. Milion dvě stě tisíc korun zaplatí řád. V někdejších budovách kláštera by vedení chtělo postavit také nový výtah a pokoje. Bývalý vlastník - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, o investici neměl zájem. Boromejky se ale podle vedení snaží vyjít domovu vstříc.
Po půl století se lidem v Brně otevřely Boromejské zahrady
V Brně zase restituce znovuotevřela Boromejské zahrady. Lidé se sem vrací po půl století a mohou si například pronajmout záhon na vlastní zeleninu. Měsíc otevřená zahrada v létě pořádá také příměstské tábory a plánuje i výukové prohlídky. „Dohoda s boromejkami je velmi džentlmenská. Máme zahrady pronajaté za symbolickou korunu,“ uvedl ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata.
Veřejnosti nakonec budou zřejmě sloužit i pozemky na Královéhradecku, o které se řád boromejek i soudil a nepravomocně je získal. Pozemkový úřad je vydat odmítal kvůli plánované stavbě rychlostní silnice R35. V květnu ale zástupce řádu uvedl, že boromejky stavbě bránit nebudou.
Události: Co už se vrátilo církvím a slouží lidem (zdroj: ČT24)