Praha - Lékaři, sestry a další zdravotníci zřejmě nedostanou - na rozdíl od ostatních veřejných zaměstnanců - od listopadu přidáno. Peníze na jejich platy totiž nejdou přímo ze státního rozpočtu, ale ze zdravotního pojištění, což navyšování částek v průběhu roku komplikuje. Ministr Svatopluk Němeček (ČSSD) zatím počítá s tím, že by si lidi pracující ve zdravotnictví polepšili o tři procenta od ledna. A zároveň dodává, že bude požadovat, aby v součtu o nic nepřišli. Jenže odbory požadují desetiprocentní nárůst tarifů, což by si vyžádalo navíc přes sedm miliard.
„Zdravotnická zařízení jsou placená zdravotními pojišťovnami podle úhradové vyhlášky a podle smluv, které jsou uzavírány na celý rok, takže toto představuje problém,“ přiznává ministr Němeček. Ministerstvo zdravotnictví vypracuje do poloviny srpna analýzu, zda se ve zdravotnickém systému najde dostatek peněz na zvýšení platů.
„Náš požadavek na deset procent vychází z toho, že jsme loni dva měsíce nedostali, letos dva měsíce nedostaneme, navíc je potřeba stabilizovat personál, takže desetiprocentní nárůst tarifů je podle nás úplně minimální,“ uvedla po jednání předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.
Vláda zatím pro zdravotnictví schválila 1,8 miliardy korun, když rozhodla o zvýšení odvodů státu. Když se dost peněz nenajde, požádají odboráři, aby se problémem zabývali šéfové tří koaličních stran, takzvaná K3. „Pokud se ukáže, že potřebných sedm miliard korun v systému příští rok nebude, požádáme o jednání K3 s odbory a lékařskou komorou,“ uvedl předseda lékařských odborů Martin Engel. Upozornil, že jedině nárůst platů zastaví odchody lékařů a sester z českého zdravotnictví.
Letos vzrostl většině zdravotníků základní plat o pět procent, a to hlavně ve státních nemocnicích. Některé krajské a soukromé ale nepřidávaly. Ministr zdravotnictví slibuje, že se zvýšení platů od ledna bude týkat všech 16 tisíc nemocničních lékařů a 60 tisíc nemocničních sester. Bez ohledu na to, jestli pracují ve státních, krajských nebo soukromých nemocnicích.
Pokud by stát zvýšil základní platy zdravotníků o tři procenta, průměrný plat lékaře by vzrostl o tisícovku, plat sestry pak o necelých šest stovek. Navýšení platů má být garantováno úhradovou vyhláškou.
„Jestli dnes někdo potřebuje přidat ve zdravotnictví, tak to jsou sestry. Těch začíná poměrně výrazně ubývat, nepopulární režim na tři směny potřebuje finančně posílit,“ uvedl exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). „Pokud jde o lékaře, tak tam se každý ministr musí po tenkém ledě pohybovat rozumně – když se lékaři zapojí do zvyšování efektivity ve zdravotnictví, tak bude možné najít rozumnou hranici, kolik peněz investovat do rozvoje zdravotnictví a kolik na platy lékařů.“
Tisícovka navíc neodradí mladé lékaře od odchodu do zahraničí
Podle nových dat lékařské komory a zdravotnických odborů chybí v českých nemocnicích 1900 lékařů a 3000 sester. Pro představu je to víc zdravotníků, než má největší česká nemocnice v pražském Motole a na Bulovce dohromady.
Stovky zdravotníků ročně odcházejí hlavně do Německa. „Nevím, jestli ta tisícovka někoho tak dramaticky pohne k tomu, aby se rozmyslel, zda bude brát tři a půl tisíce eura nebo o tisícovku víc tady,“ pochybuje nad účinkem plánovaného zvyšování platů přednosta interního oddělení Thomayerovy nemocnice Petr Polák.
Platy nemocničním lékařům vzrostly hlavně po akci Děkujeme, odcházíme, která proběhla v roce 2011. Zatímco ještě rok před tímto protestem doktoři ve státních nemocnicích v průměru vydělávali přes 50 tisíc korun, letos je to víc než 62 a půl tisíce. Aby ale na takovou částku dosáhli, musí měsíčně odsloužit desítky přesčasových hodin. Základní plat totiž tvoří jen polovinu jejich celkového příjmu.
„Když každý rok z českých nemocnic odchází kolem 500 lékařů, takže ti zbylí pracují o to více. Myslím, že není správné vydělávat si takovým způsobem, navíc dochází k porušování evropské směrnice o přesčasové práci,“ upozorňuje Engel. Na schůzce s ministrem chce proto žádat vedle desetiprocentního růstu platů personální stabilizaci zdravotnictví, vytvoření nového zákona o vzdělávání a omezení práce přesčas.
