Ačkoli běženci přejíždějí přes státy Schengenu, od Řecka přes Maďarsko a Rakousko, většina z nich nemá za cíl Česko, ale bohatší země evropského severozápadu – Německo nebo Švédsko. V Česku žádají o azyl jen jednotlivci, drtivá většina zadržených běženců dříve nebo později zemi opustí.
Do tuzemských pobytových zařízení policie nepřesouvá všechny běžence, které najde. Víc než polovinu lidí vrací do sousedních zemí v rámci takzvané readmisní dohody do dvou dnů od zadržení. To je časté například v případě Rakouska.
"V rámci Dublinského řízení vracíme cizince, kteří v minulosti požádali o azyl v jiné zemi. Tato procedura trvá zhruba 40 dnů," vysvětlila mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. Česko takhle letos poslalo zpět sto lidí, od zesílení kontrol v polovině června jen deset, protože Maďarsko, kde velká část cizinců žádá o azyl, je už nezvládá přijímat zpět.
Když je odmítne, české úřady běžence držet nemohou. S takzvaným výjezdním příkazem se mohou dostat třeba do Německa a požádat tam o azyl.
Tábory migrantům v Česku přestávají stačit
V zařízení Bělá pod Bezdězem je nyní umístěno 467 cizinců a pohybuje se na hraně své kapacity. V Zastávce u Brna jde o 194 běženců a od neděle, kdy jich sem dorazilo třicet, hlásí stop stav. Ministerstvo vnitra proto jedná s Vyšními Lhotami a Moravskoslezským krajem o dřívějším otevření zdejšího areálu. V první fázi by měl pojmout až 220 uprchlíků, kapacita zařízení je ale více než dvojnásobná.
