Praha – Majitele vydavatelství Mladá fronta Františka Savova, kterého stíhá česká policie, navštívil v jeho londýnském útočišti bývalý prezident Václav Klaus, uvedl server Neovlivní.cz. Informaci potvrdil Petr Macinka z Institutu Václava Klause s tím, že o schůzku požádal Savov. Odmítl však, že by se Václav Klaus měl zapojit do soudního jednání, které ve Velké Británii probíhá kvůli žádosti o Savovovo vydání ke stíhání do Česka.
Stíhaného Savova v Londýně navštívil exprezident Klaus
O čem jednali Václav Klaus a František Savov, ani jeden z nich neuvedl. Podle Petra Macinky z Institutu Václava Klause ale setkání se Savovem nebylo hlavním důvodem exprezidentovy cesty do Velké Británie. Z Prahy však odcestoval v doprovodu manažera ze Savovovy společnosti.
Česko žádá o vydání Františka Savova k trestnímu stíhání. Je obviněn z krácení daní a legalizace výnosů z trestné činnosti. Savov však za stíháním vidí tlak Andreje Babiše (ANO), obchodního konkurenta, který je nyní také ministrem financí. Tvrdí, že kvůli Babišově politické pozici nemá v Česku zaručeno právo na spravedlivý proces.
Jiří Hynek: Klaus by v Británii vlivným svědkem asi nebyl (zdroj: ČT24)
Andrej Babiš se v souvislosti se schůzkou podivil, že se bývalý prezident setkal s mužem trestně stíhaným, „který nás tady okradl o stovky milionů na daních“. Savovův mediální zástupce Jan Hrubeš poté označil Babišovo prohlášení za důkaz, že jde o vykonstruovaný případ s politickým pozadím. „Jak jinak si vysvětlit, že jeden z nejvyšších ústavních činitelů Česka nectí presumpci neviny a předjímá rozhodnutí nezávislého soudu? Jak může mít místopředseda vlády informace o stále probíhajícím vyšetřování, aby mohl dělat taková prohlášení? Pan Babiš zcela otevřeně a veřejně odsoudil nevinného člověka, aniž vůbec začal soud,“ uvedl Jan Hrubeš.
Britský soud zatím o vydání nerozhodl
Britský soud rozhoduje o žádosti o vydání od loňského podzimu. Při posledním jednání v polovině června nerozhodl, další kolo proběhne 2. července a může na něm padnout závěrečný verdikt. Po vynesení závěrečného rozhodnutí mohou přijít i odvolání. V tom případě by soud pokračoval nejdříve na přelomu roku.
Podle vyšetřovatelů Savov spolu s dalšími podezřelými vytvářel fiktivní daňová přiznání, aby získal nárok na odpočet daně z přidané hodnoty. Proti zahájení stíhání podal ústavní stížnost, kterou soud v únoru odmítl. V dubnu zamítl i Savovovu stížnost proti zajištění 648 milionů korun z podnikatelova účtu. Právě tuto škodu totiž podle názoru vyšetřovatelů způsobil.