Brno - Ústavní soud zamítl návrh na zrušení pětiprocentní uzavírací klauzule ve volbách do Evropského parlamentu (EP). Po loňských eurovolbách podal návrh Nejvyšší správní soud z podnětu Strany zelených a Pirátů. Obě strany loni zůstaly těsně pod pětiprocentní hranicí, která je podmínkou pro zisk mandátu v europarlamentu.
Po posledních volbách do EP podaly dvě politické strany stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) a žádaly zrušení pětiprocentní uzavírací klauzule. Strany tehdy svorně tvrdily, že klauzule omezuje poměrné zastoupení politických proudů a nemá praktický význam. Po eurovolbách totiž nikdo nesestavuje vládu, a tak neexistuje zájem na stabilním a přehlednějším parlamentním prostředí s menším počtem stran.
Soud pak na konci června loňského roku těsnou většinou čtyř ze sedmi hlasů přerušil řízení o obou stranických stížnostech a požádal o přezkoumání klauzule ústavní soudce. Ti návrh na zrušení uzavírací klauzule zamítli. Volební stížnost dvou politických stran musí nyní dořešit NSS. Ten výsledky loňského hlasování a rozdělení mandátů s nejvyšší pravděpodobností potvrdí.
I bez umělé klauzule by se do EP nedostaly malé strany
Volební senát NSS totiž shledal, že „napadená ustanovení zákona o evropských volbách omezují volnou, respektive svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti, rovnost hlasovacího práva všech voličů a právo na přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek“.
Dalším důvodem, proč se NSS obrátil na Ústavní soud (ÚS), bylo, že EP hraje ve fungování Evropské unie zatím méně významnou roli, než jakou hrají národní parlamenty ve fungování členských států. Proto se pětiprocentní hranice zdá jako méně potřebná než ve volbách do Poslanecké sněmovny (PS), ve kterých ji už dříve Ústavní soud schválil.
Z celkového počtu 751 europoslanců se jich v Česku volí pouze 21. I bez umělé klauzule by se tak do EP nedostaly malé strany, které by nepřekročily takzvaný přirozený práh daný volebním systémem a počtem kandidujících stran i účastí ve volbách. Ten se v posledních volbách pohyboval kolem tří a půl procenta. Bez pětiprocentní hranice by tak Česká pirátská strana získala po jednom mandátu, stejně jako Strana zelených, na úkor KDU-ČSL a ČSSD. Ty by naopak získaly každá o jeden mandát méně. Ostatní kandidující politické strany by se ani tak do EP nedostaly.
Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že pětiprocentní klauzuli dlouhodobě považuje za rozumné opatření jak pro volby do Evropského parlamentu, tak do české sněmovny. „Znamená určitou koncentraci vůle občanů mezi omezené množství politických stran tak, aby vůbec bylo možné vytvářet nějakou společnou vůli,“ uvedl. Vzniku nových politických stran podle něj takové omezení nebrání. „V každých volbách do parlamentu pronikne jedna nebo dvě úplně nové politické strany. Čili není to bariéra, která by bránila změnám v politickém systému, ale je to bariéra, která brání tomu, aby se zbytečně politický systém netříštil a byl schopen vytvářet rozumné většiny,“ dodal předseda vlády.
Příliš mnoho stran v Bruselu?
Podle Ústavního soudu by zrušení klauzule vedlo k přemnožené politických stran v europarlamentu. „Dnes je tam přes 160 politických stran a ty malé, ty co jsou zastoupeny jedním až dvěma poslanci, se účastní těch politických frakcí, které nemají reálnou váhu,“ uvedl soudce zpravodaj Jiří Zemánek.
To ale podle zelených není pravda. „Oba dva postupující kandidáti by s velkou pravděpodobností vstoupili do již existujících frakcí Evropského parlamentu, takže by k žádnému tříštění nedošlo. Tuhle argumentaci považuji za mylnou,“ uvedl jejich lídr kandidátky do eurovoleb a bývalý předseda Ondřej Liška.
Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu
§ 47
Postup do skrutinia (sčítání hlasů při volbách)
(1) Na základě výsledků hlasování převzatých z volebních okrsků u pověřených obecních úřadů podle § 45 zjistí Český statistický úřad celkový počet platných hlasů, které byly odevzdány pro všechny politické strany, politická hnutí a koalice.
(2) Do skrutinia postupuje každá politická strana, politické hnutí a koalice, která získala alespoň 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů.
Celý zákon naleznete zde.
ÚS potvrdil oprávněnost pětiprocentní hranice ve volbách do sněmovny
Česká pirátská strana podala před dvěma lety stížnost i proti oprávněnosti uzavírací klauzule ve volbách do sněmovny. Jejich stížnost tehdy ještě před Ústavním soudem zamítl i NSS. Strana napadla jak pětiprocentní hranici, tak i systém volebních krajů. Podle ní v menších krajích, jako jsou například Liberecký či Karlovarský, se volební práh zvyšuje až na 15 procent, což narušuje zásadu rovnosti hlasu.
Ústavní soudci tenkrát argumentovali tím, že účelem klauzule je, aby politické prostředí bylo stabilnější a aby se snáze dala sestavit vláda, což je žádoucí. Jiné stanovisko než ostatní soudci měla Kateřina Šimáčková, která je přesvědčená o protiústavnosti současné úpravy sněmovních voleb, a to jak kvůli uzavírací hranici, tak kvůli různě velkým krajům.
V parlamentních volbách v roce 2013 Piráti získali 2,66 procenta hlasů a žádný poslanecký mandát jim tak nepřipadl. Pětiprocentní hranici byli nejblíže Zelení, kteří získali 3,19 procenta hlasů, a podobného výsledku jako Piráti dosáhli i Svobodní s 2,46 procenta hlasů.
Německo uzavírací klauzuli pro volby do EP zrušilo
Ústavnost uzavírací klauzule nastavené na tři procenta hlasů v minulosti řešil také německý Ústavní soud a rozhodl o jejím zrušení. I tam klauzuli u soudu napadla tamní Pirátská strana. Původně v Německu jako v Česku platila pětiprocentní hranice. Menší politické strany si na ni ale stěžovaly. Poukazovaly na to, že v roce 2009 propadlo v evropských volbách 2,8 milionu hlasů. Na základě jejich stížnosti k Ústavnímu soudu pak v roce 2011 německý parlament snížil hranici na 3 procenta. I proti tomu se zástupci menších stran odvolali a v roce 2014 byla klauzule zrušena úplně.
Díky zrušení minimální hranice počtu hlasů se do EP loni dostalo 14 z 24 v Německu kandidujících stran. Jednou z nich byla i satirická strana s názvem Strana, která získala pouhých 0,6 procenta a dosáhla tak na jeden mandát.
Zrušení procentní hranice ale platí jen pro evropské volby. Při volbách do Spolkového sněmu má podle německého Ústavního soudu 5procentní hranice stále své opodstatnění a zajišťuje politickou stabilitu.
Volební systémy do EP se v členských zemích EU různí. Většina států včetně Británie, Španělska, Portugalska a Nizozemska nemá žádný práh pro vstup do EP. Devět zemí, včetně například České republiky a Polska, uplatňuje pětiprocentní hranici, což je maximální práh, jaký unijní zákon povoluje.
ÚS také rozhodl, že období pro přiznání podpory zůstane dvouleté
Ústavní soud zamítl návrh na zrušení sporného ustanovení zákona o zaměstnanosti. Ten říká, že rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu jsou poslední dva roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.
V rozhodném období totiž musí člověk získat zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností alespoň 12 měsíců důchodového pojištění. Započítává se také třeba péče o dítě nebo bezmocného člověka. Dříve přitom bylo rozhodné období o rok delší.
Podle hradeckého soudu, který návrh podal, je současná právní úprava v některých případech diskriminační. Jde například o zaměstnance, jimž v době dlouhé pracovní neschopnosti skončí pracovní poměr na dobu určitou a po uzdravení se zařazují do evidence uchazečů. Podle ústavních soudců ale norma diskriminační není. Mnohé evropské země mají totiž podobnou právní úpravu.
V konkrétním případě justice řešila situaci někdejšího zaměstnance státního úřadu, který měl pracovní smlouvu na dobu určitou. Smlouva skončila v lednu 2011, přičemž od prosince 2010 byl přes rok v pracovní neschopnosti. Když v únoru 2012 přišel na úřad práce, podporu v zaměstnanosti nezískal, protože měl v rozhodném období započitatelných jen 11 měsíců a 19 dní.
