Praha – U obvodního soudu padne první rozsudek v rozsáhlém vyšetřování kolem Jany Nečasové (dříve Nagyové). Jde o údajné zneužití vojenské tajné služby, kde jsou vedle Nečasové obžalovaní také dva bývalí šéfové Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník a Milan Kovanda a také zpravodajec Jan Pohůnek. Žalobce pro ně navrhuje tresty mezi třemi a čtyřmi roky vězení. Čtveřice obžalovaných vinu naopak odmítá a žádá zproštění obžaloby.
Soudní jednání začne v 10:00 a bude veřejné, což je rozdíl oproti minulým líčením. Řada výslechů svědků a také závěrečné řeči se kvůli utajovaným informacím odehrály za zavřenými dveřmi s vyloučením veřejnosti. Některé informace tak mají média jen od advokátů nebo obžalovaných a neshodují se s pohledem státního zástupce.
Nečasová prý nechala sledovat manželku premiéra z osobních důvodů
Případ se týká údajného zneužití vojenské rozvědky - podle obžaloby nechala bývalá šéfka kabinetu předsedy vlády Jana Nečasová na podzim roku 2012 sledovat z osobních důvodů tehdejší manželku premiéra Radku Nečasovou. Kromě ní měla být sledována také správkyně Hrzánského paláce Alena Hegerová a její přítel a osobní řidič Jany Nečasové Jiří Pertl.
Hegerová u soudu řekla, že se jí se sledováním Jana Nečasová sama svěřila a ukázala jí i fotografie: „Jsem focená, jak jedu z práce, pohybuji se ve svém domě,“ uvedla. Podle Hegerové se jí ale Jana Nečasová svěřila i s tím, že nechává sledovat nyní už bývalou manželku Nečase Radku, aby zjistila, zda nemá milence. Neměla ji prý ráda a často se o ní vyjadřovala vulgárně. Také Pertl před soudem vypověděl, že ho nechala Jana Nečasová sledovat a ukázala i jemu fotografie. Podle obžaloby byla dvojice sledovaná z obav, že by mohli informace roznést dál.
Soud také nechal přehrát odposlechy, které zachycují vztah Jany Nečasové (Nagyové) k tehdejší manželce premiéra Nečase Radce i samotnému předsedovi vlády. Na záznamech Jana Nečasová (Nagyová) Radku Nečasovou opakovaně uráží, premiéra verbálně napadá a žádá po něm mimo jiné, aby Ondreje Páleníka navrhl do čela Nejvyššího kontrolního úřadu. Proti přehrávání odposlechů protestoval právník Jany Nečasové s tím, že jsou dehonestující. Soudkyně však námitky zamítla s tím, že záznamy objasňují motiv jednání obžalovaných. Z telefonických odposlechů také vyplývá, že byla Jana Nečasová se spoluobžalovanými exdůstojníky vojenské tajné služby minimálně v častém kontaktu.
Verze obhajoby: Nešlo o sledování, ale kontrasledování
Vůbec poprvé pak před soudem o kauze promluvil expremiér Petr Nečas – před policií totiž dříve odmítl vypovídat. U soudu Nečas popřel, že by jeho manželku v roce 2012 sledovala Vojenská rozvědka. Po neveřejném jednání řekl, že se nic nezákonného nestalo. „Nemohu o tom moc mluvit, nicméně vypovídal jsem pravdu a nic než pravdu. Zopakoval jsem pouze to, co říkám od roku 2013, že podle mého nejhlubšího přesvědčení k žádné nezákonné činnosti nedošlo… Nemohu tudíž být stíhaný ani já, ani další obžalovaní,“ řekl Nečas novinářům. Žalobce označil jeho výpověď za pečlivě připravenou „s cílem vyvinit svou manželku a další obžalované“.
Kromě Nečase vypovídali u soudu za zavřenými dveřmi také oba bývalí šéfové Vojenského zpravodajství. Podle několika zdrojů prohlásil Ondrej Páleník, že sledování své tehdejší manželky zadal přímo premiér Nečas. To samé měl dříve prohlásit i další exšéf rozvědky Milan Kovanda. Zadání i podle něj směřovalo právě od tehdejšího premiéra, který prý měl obavy, že se "někdo motá kolem paní (Radky) Nečasové. Podle jejich verze tak nejde o sledování – ale kontrasledování.
Stejnou verzi soudu přednesl i advokát Jany Nečasové Eduard Bruna. Jeho klientka údajně chtěla akcí chránit rodinu premiéra Nečase, protože se k ní dostaly informace o jejím ohrožení. Radka Nečasová se prý zřejmě mohla dostat do vlivu jehovistů. Radka Nečasová ovšem u soudu vypověděla, že ji žádná sekta nekontaktovala. Současně prohlásila, že nemá ponětí ani o žádné hrozbě týkající se její rodiny, kvůli které by bylo sledování nutné. Pouze jí několikrát přišly hanlivé SMS, kterými se však dále nezabývala.
Hlavní líčení se dostalo do závěrečné části v pondělí, kdy žalobce Rostislav Bajger z olomouckého státního zastupitelství navrhl Janě Nečasové 3,5 roku vězení. Podobné tresty pak navrhl i pro další tři obžalované. Advokát Bruna chtěl v pondělí přečíst písemné vyjádření Jany Nečasové, to ale soudkyně nepřipustila. Páleník a Kovanda pak zopakovali, že podle nich žalobce nepředložil žádné důkazy. Stejně se vyjádřil Pohůnek.
Obvodní soud pro Prahu 1 už v této věci jednou rozhodl, Janu Nečasovou uznal vinou a udělil jí roční podmínku s odkladem na čtyři roky. Neproběhlo ale klasické líčení – soud rozhodl trestním příkazem. Soud rovněž zastavil stíhání zpravodajce Pohůnka a případy šéfů VZ Páleníka a Kovandy postoupil k vyřešení ministerstvu obrany.
Nečasová i státní zástupce však proti tomuto rozhodnutí podali odpor a později vrátil městský soud případ Páleníka, Kovandy i Pohůnka k novému projednání. Ti proto čekají na verdikt spolu s Janou Nečasovou.
Jana Nečasová je podle žalobců pojítkem mezi více případy
Údajné zneužití vojenské rozvědky je prvním z případů kolem Jany Nečasové, který se dostal před soud. Podle žalobců je ale Jana Nečasová pojítkem mezi několika kauzami. Rozsáhlý spis se původně týkal podezření z ovlivňování veřejných zakázek a zneužití pravomoci ve spojení s úředníky a lobbisty. Žalobci ze spisu postupně oddělují jednotlivé kauzy. Kvůli kauze Nagyová skončila Nečasova vláda ODS, TOP 09 a VV (které později nahradilo LIDEM) a do premiérského křesla usedl Jiří Rusnok.
1. Únik informací z BIS
Další větev vyšetřování se týká údajného úniku tajných informací z Bezpečnostní informační služby. V této části jsou podle dřívějších informací kromě Nečasové obžalovaní také lobbista Ivo Rittig, advokát David Michal z advokátní kanceláře MSB Legal a Rittigův obchodní partner Tomáš Jindra. Také tato část už se dostala k soudu, ten ji ale tento týden vrátil zpět k došetření. Podle soudu vadí, že je obžaloba v utajeném režimu, k čemuž prý nebyl důvod. Navíc by to znemožnilo žádné projednávání i obhajobu obžalovaných.
2. Kauza tzv. trafik pro exposlance ODS
Jana Nečasová figuruje také v kauze uplácení trojice bývalých poslanců ODS. Tluchoř, Fuksa a Šnajdr čelili obvinění z přijetí úplatku ve formě postů ve státních firmách, které jim měl údajně přislíbit premiér Petr Nečas výměnou za to, že se vzdají mandátů a umožní tak schválení vládního daňového balíčku. Výměnu mandátů za tzv. trafiky měla s exposlanci domlouvat právě Jana Nečasová a také bývalý člen vedení ČD a Fuksův náměstek Roman Boček. Nejvyšší soud však rozhodl, že se na takovou politickou dohodu vztahuje poslanecká imunita. Obvinění z podplácení ale stále čelí bývalý premiér Petr Nečas a také Jana Nečasová s Bočkem, kteří ho podle žalobců společně navedli k přislíbení úplatku.
3. Krácení daně za luxusní dary
Od letošního března je pak Nečasová stíhaná také kvůli krácení daně. Podle žalobců prý dostala luxusní dary za skoro deset milionů korun – šlo například o luxusní kabelky nebo šperky. Jenže z nich neodvedla daň, čímž měla stát připravit o zhruba 700 tisíc korun. Žalobci ji chtěli kvůli darům obvinit z korupce, neměli ale dostatek důkazů. V květnu podala Jana Nečasová proti tomuto obvinění stížnost k Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
