Brno – Přijetí do mateřské školy nebo do jeslí lze podmínit očkováním, řekli ve svém nálezu Ústavní soudci. Rozhodlo o tom celé plénum, které od loňska přezkoumávalo sporné paragrafy zákona o ochraně veřejného zdraví a školského zákona. K problematice očkování se Ústavní soud vyjadřoval i minulý týden, kdy potvrdil, že ministerstvo zdravotnictví může vyhláškou stanovovat očkovací povinnost.
Žádné očkování, žádná školka. Ústavní soud potvrdil očkovací povinnost
Barbora Zemanová žije v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku. Když chtěla dát před několika lety syna Prokopa do mateřské školy, narazila. A to hned v obou dvou městských mateřinkách. Školky dítě odmítly, protože chlapec byl očkovaný jen pěti z devíti povinných vakcín. „Žloutenka B je sporná vakcína, je to nemoc narkomanů a prostitutek, takže nemáme dojem, že by naše děti byly touto nemocí v raném věku ohrožené. A spalničky, příušnice a zarděnky jsme my běžně jako děti prodělávali,“ myslí si Zemanová.
Matka v postupu úřadů spatřovala porušení práva na předškolní vzdělání, úplný zákaz přijímání zdravých dětí s nekompletním očkováním považuje za nepřiměřený a iracionální. Protože nenašla zastání na úřadech ani u Nejvyššího správního soudu, jménem svého syna podala ústavní stížnost.
Ústavní soud dnes stížnost Barbory Zemanové zamítl. Doma tak dál zůstane i Prokopova mladší sestra Alena, Barbora Zemanová totiž nenechala plně naočkovat ani svoji dceru. Ústavní soud se v odůvodnění odkázal na obecnou solidaritu. Podle soudců je právě očkování před nástupem do školky aktem solidarity, který nabývá na významu s rostoucím množstvím očkovaných dětí v kolektivu. „Já rozhodnutí soudu vítám. Společenský benefit, který očkování přináší, vyžaduje sdílenou odpovědnost. Není to jen odpovědnost za vlastní zdraví, ale i za těch zhruba pět procent dětí, které ze zdravotních důvodů nemohou být očkovány,“ uvedl hlavní hygienik Vladimír Valenta.
GALERIE
videogallery_512783
Podle zákona o ochraně veřejného zdraví mohou jesle s denním režimem, mateřské školy a dětské skupiny přijmout pouze dítě, které se podrobilo povinnému očkování. Výjimku mají děti s potvrzenou imunitou proti nákaze nebo ty, kterým zdravotní stav očkování neumožňuje. Školský zákon pak ve zvláštním ustanovení zdůrazňuje, že při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je nutné dodržet podmínky stanovené zvláštním právním předpisem - tedy právě zákonem o ochraně veřejného zdraví.
Povinné očkování v ČR
Pro děti je v Česku povinné očkování tzv. hexavakcínou, která pokrývá záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, žloutenku typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B (způsobuje těžké infekce dýchacích cest). Dostávají ji kojenci od devíti týdnů věku. Standardní očkovací schéma zahrnuje tři dávky a jednu posilovací. Kombinovaná vakcína proti šesti chorobám se dostala do očkovacího kalendáře v roce 2007 a každý rok je s ní očkováno zhruba 400 tisíc dětí.
Další povinná vakcína chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi, děti se jí očkují od 15. měsíce. Výjimku z povinnosti mají děti s prokázanou imunitou proti dané infekci nebo se stavem, který brání podání očkovací látky. Naopak povinnost očkování navíc, a to proti tuberkulóze, mají od 4. dne do 6. týdne po narození rizikové děti s indikací.
Zdroj: Česká vakcinologická společnost
I když odborníci proočkovanost tuzemské populace odhadují na 95 procent, přesto existují lidé, kteří povinné očkování odmítají nebo k němu mají výhrady. Většinou se obávají možných vedlejších účinků, některým se nelíbí i složení hexavakcíny - koktejl očkovacích dávek proti šesti nemocem včetně tetanu a černého kašle dostávají už devítitýdenní kojenci. „Mezi povinnými očkováními je například i očkování proti tetanu, který není přenosný z dítěte na dítě,“ upozornila advokátka z Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, která Barboru Zemanovou zastupovala.
Zastánci očkování naopak tvrdí, že i možné negativní účinky vakcíny jsou nesrovnatelně méně škodlivé než návrat k infekčním nemocem. Vysoká proočkovanost populace pak nepřímo chrání i ty, kdo ze zdravotních důvodů nemohou být očkováním chráněni přímo.
-
Imunolog a alergolog Vojtěch Thon: „Samozřejmě je nešťastné, když odborné věci řeší soud, který medicínské záležitosti z povahy věci tak znát nemůže. Pokud se díváme z imunologického hlediska na účinek vakcín, neexistuje pouze jediné schéma, ale je třeba přistupovat individuálně ke každému konkrétnímu jedinci tak, aby očkování pro něj bylo účinné a přitom bezpečné.“
Imunolog: Není nutné vyždovat od dítěte očkování proti žloutence B (zdroj: ČT24)
Zákon o ochraně veřejného zdraví se má brzy změnit. Ministerstvo zdravotnictví nedávno přišlo s novelou, kterou by se Sněmovna mohla zabývat na březnové schůzi. Norma počítá například zvýšením pokut pro školy a organizátory dětských táborů za účast neočkovaných dětí. Dětské organizace se proti návrhu bouří: Odmítají akceptovat postih, když je za očkování dítěte zodpovědný rodič, potažmo lékař, nikoliv dětská organizace.
ÚS už očkování jednou potvrdil
K problematice očkování se Ústavní soud vyjadřoval i minulý týden. Ve svém nálezu ústavní soudci potvrdili, že očkování je povinné a stát ho může stanovit prostřednictvím vyhlášky ministerstva zdravotnictví. Za nedodržení této povinnosti hrozí rodičům neočkovaných dětí pokuta až 10 tisíc korun. Zároveň by ale zákonodárci měli podle Ústavního soudu zvážit odškodňování případných zdravotních následků očkování – pokud stát ukládá povinnost, měl by podle soudu kompenzovat následky, které to někdy přináší.