Hasič, voják, vojenský generál, pilot, policista. Tito lidé pracují v největším stresu. Uvádí to žebříček vědců z Univerzity ve Wisconsinu. Do první desítky se zařadili i novináři a manažeři. Kariérní poradce Dalibor Špok ale upozorňuje, že v ní chybí zdravotníci a sociální pracovníci. Stres totiž podle něho roste tam, kde zaměstnanci rozhodují o osudech druhých lidí a mají odpovědnost za jejich zdraví nebo dokonce životy. Stresu dle něho přibývá ve všech profesích, protože technologie zrychlují naše životy.
Stres v povolání: V čele žebříčku hasiči i novináři
Kariérní poradce Dalibor Špok (zdroj: ČT24)
Žebříček posuzoval stres na základě stovky kritérií. Vědci hodnotili např. výši příjmu, možnosti růstu, úroveň soutěživosti nebo třeba fyzickou náročnost práce. Ze dvou set hodnocených profesí se do první desítky vešli kromě novinářů a manažerů také herci a televizní moderátoři a fotoreportéři. Pořadí zveřejnil americký časopis Forbes.
„Já bych to nebral přímo jako sportovní žebříček. Mezi prvním a druhým místem určitě nebude moc velký rozdíl. Je to odhad. Ale souhlasím, že hasič a policista jsou nejstresovější povolání,“ komentoval pro ČT výsledky výzkumu psycholog a kariérní poradce Dalibor Špok. Přesné pořadí v čele žebříčku ale podle něho zjistit nejde, protože stres způsobuje řada faktorů.
Boj se stresem dle psychologa D. Špoka:
- přiměřené množství práce
- pohyb
- odpočinek
- motivace v zaměstnání
- dostatečné finanční ohodnocení
„Asi ten nejdůležitější je, jestli dotyčný může ohrozit vlastní život či životy nebo zdraví druhých nebo jak zásadně může ovlivnit jejich osudy, takže proto nejstresovější jsou i ti vojáci,“ doplnil Špok. Autoři žebříčku ale podle něho chtěli zohlednit i další faktory, jako je častý kontakt s lidmi spojený s velkou odpovědností. V případě novinářů pak i množství informací, které musí přesně zpracovat. „Tyto faktory ale už nejsou tak závažné jako přímé ohrožení života či zdraví, takže je logické, že se dotyčné profese umístily na dalších místech,“ podotkl.
GALERIE
Ilustrační foto
Psycholog: V čele žebříčku chybí zdravotníci a sociální pracovníci
Dalibor Špok ovšem upozorňuje, že výzkum nehodnotil správně všechny profese: „V čele žebříčku mi chybí třeba chirurg a zdravotní sestry, pracovníci na tísňových linkách, ale i sociální pracovníci. Protože ti také rozhodují o životě druhých lidí, a často přitom jen na základě kusých a neověřených informací,“ zdůrazňuje psycholog, podle něhož jsou navíc sociální pracovníci špatně placeni. Tím silněji proto můžou stres zažívat, protože výše odměny jej ovlivňuje přímo, podotýká Špok.
Těsně za první desítkou by dle něj mohli být z podobných důvodů učitelé a psychologové. „Oni také pracují s lidmi, které nemůžou příliš předvídat. Nepředvídatelnost je vždycky velký stresový faktor, “ dodává.
Proč stresu přibývá?
Podle kariérního poradce Dalibora Špoka roste stres ve všech povoláních. Na vině jsou prý moderní technologie, díky nimž můžeme zvládat více věcí, ale spolu s tím rostou i nároky na zaměstnance. Zároveň se zkracují termíny. „Dříve rozvážela pošta dopisy za tři dny, dnes musíme na e-maily odpovídat ihned,“ popisuje hektičnost životního stylu.
Jak jsou na tom politici?
Magazín Forbes očekával, že stresový žebříček povedou politici. Ti se ale neumístili ani v první desítce. „Musíme rozlišit mezi vrcholovými politiky a třeba těmi v zastupitelstvu. Ti vrcholoví jsou sice vystaveni vysokému stresu, ale dá se očekávat, že ho zvládnou, protože většinou jde o specifické osobnosti, které si na zátěž už mohly zvyknout, “ komentuje překvapení Špok, který ale dodává, že každý z nás zpracovává různé druhy stresu dle svých individuálních schopností a zkušeností.
Nejméně stresu
Podle žebříčku vědců z Univerzity ve Wisconsinu patří mezi naopak nejméně stresující profese kadeřník, zlatník, univerzitní profesor, výživový poradce nebo třeba knihovník.