Brno – Hostinský z Trutnova uspěl před Ústavním soudem se svým protestem proti platbě poplatku za to, že ve svém zařízení pouštěl televizi. Spor s Intergramem, kolektivním správcem autorských práv, musí znovu řešit Krajský soud v Hradci Králové. Důvodem je porušení práva na spravedlivý proces. Soud musí prokázat, že televize skutečně sloužila k veřejné produkci, a tedy zasahovala do autorských práv. Muž se hájí tím, že televizor pouze vlastnil. Verdikt Ústavního soudu je tak přelomový i pro řadu jeho kolegů.
Ústavní soudci podle zpravodaje Vojtěcha Šimíčka obecně dospěli k závěru, že provozovatele restauračních zařízení, kteří užívají televizi k veřejné produkci, musí uzavírat licenční smlouvy. Kolektivní správci ale nemohou postupovat bezohledně a příliš tvrdě. Musejí prokázat, že televizor je provozuschopný a že jeho prostřednictvím skutečně docházelo k zásahu do autorských práv.
Kontrola ale v případě hostinského vůbec funkčnost televizoru ani způsob a míru jeho užívání neověřila, ačkoliv to podle ústavních soudců udělat mohla. „Spokojila se s fyzickou přítomností televizoru a s výpovědí přítomné obsluhy, přestože výpověď byla značně neurčitá,“ uvedl Šimíček. Obsluha řekla, že televizor se pouští příležitostně, „třeba když je olympiáda“.
Soudy nižší instance přikázaly hostinskému, aby za použití televize zaplatil poplatek ve výši čtyř tisíc korun včetně úroků a navíc rozhodly, že musí zaplatit 14 tisíc za soudní výlohy. Muž se ale hájí tím, že televizor používal jen výjimečně, a to pouze tehdy, když promítal soukromá videa. Proto podle něho nešlo o veřejnou produkci. Než ale Ústavní soud rozhodl, poplatky Intergramu se majiteli penzionu jen vršily. Rozhodl se proto nakonec televizor úplně odstranit. Intergram se k dnešnímu verdiktu odmítl vyjádřit.
ÚS se už autorskými poplatky zabýval
ÚS se přitom už autorskými poplatky zabýval. V minulosti dal za pravdu obchodníkovi, který ve svém obchodu nahlas pouštěl rádio. Tehdy se dotyčný hájil, že rádio nepustil kvůli zákazníkům, ale jen pro zaměstnance. Ústavní soud vzhledem k nejednoznačnosti případu vynesl nález, podle něhož by soudy neměly poplatky pro Intergram přisuzovat plošně. U každého jednotlivce by dle něj měly nejprve detailně posuzovat, jestli se dotyčný veřejnou produkcí obohatil.
„To je ale často těžké prokázat,“ říká redaktor ČT Michal Cagala, který předmětné spory sleduje a poukazuje na to, že jsou často zdlouhavé. „Složité a někdy prohrané spory jsou pro organizace, které vybírají poplatky, často nákladnější, než činí žalovaná částka,“ doplňuje s tím, že pro výběrčí společnosti nemusí být smysluplné, aby vymáhaní poplatků řešily soudní cestou.
Svaz nezávislých autorů slaví 10 let
Svaz nezávislých autorů (SNA) dnes slaví 10 let své existence. Svaz, který se od začátku vymezuje proti kolektivním správcům autorských práv, při té příležitosti pořádá přednášku o poskytování licencí. „Těší nás, že stále existují autoři, pro které je hlavní především svobodná tvorba, a byznys je až na druhém nebo třetím místě,“ uvedla k výročí předsedkyně SNA Tereza Turková.
SNA svým členům umožňuje, aby za ně pořadatel neplatil žádné poplatky. Svaz proto sdružuje nejrůznější pořadatele kulturních akcí či majitele podniků, kteří dávají přednost volné dohodě s umělci bez prostředníků a třetích stran.
Rozhodnutí Ústavního soudu může být precedentní pro řadu podobných případů. ÚS totiž ke svým verdiktům často připojuje návod, podle něhož mají soudy nižší instance rozhodovat.
Ochranný svaz autorský a Intergram
SNA vznikl jako protějšek tradičního Ochranného svazu autorského, který funguje už od roku 1919. Hudebním skladatelům a textařům poskytuje služby, které jsou naopak zpoplatněné. Předloni OSA rozúčtovala autorskou odměnu 120 473 autorům a nakladatelům, z nichž 5726 je domácích. Autorské odměny, které svaz pro autory za rok vybere, se promítají do cen služeb a zboží. Každý Čech ve věku od 20 do 64 let tak podle výpočtu svazu v roce 2013 měsíčně zaplatil za autorská hudební práva bezmála dvanáct korun.
Intergram je nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů. V oblasti veřejných produkcí ročně uzavírá asi 40 000 smluv. Inkaso za veřejné produkce v roce 2013 činilo 180 milionů korun, z toho restaurace představovaly 48,4 milionu a hotely 32,8 milionu. Povinnost získat licenci se týká také provozovatelů obchodů, heren, služeb, sportovišť, diskoték či výstavišť.
Na podporu SNA a kriticky vůči svazu OSA se staví Česká pirátská strana. Ta na konci roku na Ochranný svaz autorský podala žalobu kvůli vybírání poplatků za prázdná paměťová média. Podle Pirátů totiž dovozci prázdných paměťových karet, USB a pevných disků nemusí odvádět poplatky, pokud zboží prodávají firemním zákazníkům. OSA tak podle této strany vybírá peníze neoprávněně.
