Praha – Tuzemská sociální síť se dostává do úzkých. Klokánky, zařízení pro ohrožené děti, se od nového roku musí řídit kapacitními limity, které jim mnohdy brání přijmout děti v nouzi, jiné pečovatelské služby kvůli nedostatku financí zavírají. Tíseň potom hlásí řada sociálních firem, které se už nemohou spoléhat na podpůrné evropské dotace.
Česká sociální síť se napíná, Klokánek kritizuje ubytovací stropy
Podle loňského rozhodnutí ministerstva práce a sociálních věcí nesmí jeden Klokánek pečovat o víc než osmadvacet dětí. Fond ohrožených dětí, jenž Klokánky zřizuje, proti tomu verdiktu opakovaně protestoval už v uplynulých měsících - a nyní úřadům vzkazuje, že došlo na jeho slova.
Vedoucí Klokánku v pražských Štěrboholech Jan Vaněk spornost celého rozhodnutí ilustruje na příkladu čtyřletého chlapce, kterého přijali den před Štědrým večerem, protože rodina měla potíže s bydlením. „Třicátého prosince chlapeček odcházel zpět do rodiny, rodina se ale opět dostala do problémů po Novém roce a my už jsme chlapečka kvůli kapacitním limitům nemohli přijmout, přestože to dítě tady bylo zvyklé a vědělo, do čeho půjde,“ konstatuje. Spolu s ostatními vedoucími se potom shoduje na tom, že nyní už kvůli ubytovacím stropům nemohou pomáhat dětem, které potřebují azyl okamžitě – ačkoli právě to byl důvod, proč vznikly.
Kvůli financím končí ve Frýdku-Místku Opora dětem
Jako další lednový problém se ukazuje nedostatek peněz. Například ve frýdecko-místeckém zařízení Opora dětem rozhodli, že budou muset svou činnost od dubna ukončit. „Výše a způsob vyplácení státního příspěvku v žádném případě nepokryje náklady spojené s provozem zařízení,“ vysvětluje zástupce ředitelky David Štambera.
Zařízení jako Klokánky nebo Opora dětem totiž inkasují peníze na každé umístěné dítě. Pokud je ale třeba na propustce nebo v nemocnici, peníze nedostanou – a na jeho místo ale jiné dítě přijmout nemůžou. „Náklady na provoz zařízení přitom zůstávají stejné bez ohledu na počet umístěných dětí a ve stejné výši je třeba hradit i nájem, mzdy, energie a půjčky,“ dodává Štambera.
Jestli stejně jako frýdeckomístecká Opora dětem neskončí i některé Klokánky, ukáže čas a také samotní poslanci. Vzniká totiž novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která by měla financování těchto zařízení zlepšit.
Reportáž: Pomoc ohroženým dětem v ohrožení (zdroj: ČT24)
Život po dotacích
Ohrožení vedle toho hlásí také třetina sociálních firem podporovaných z evropských peněz. Podnikům, které zaměstnávají lidi se zdravotním nebo společenským znevýhodněním, totiž skončily dotace, které od roku 2010 podpořily vznik 120 provozů a nyní se má ukázat, jestli v konkurenci na trhu obstojí.
Výrazné komplikace očekává například kavárna Dismas, která pomáhá lidem najít cestu do společnosti; jedním z jejích zaměstnanců tak může být i muž, který kvůli osmi měsícům ve vězení a zápisu v trestním rejstříku nezavadil o práci. „Tito lidé potřebují pomoc stejně tak jako ti s viditelným postižením. V tomto případě se jedná o sociální postižení, jen není vidět,“ říká zakladatelka kavárny Kateřina Plháková. Na provoz svého podniku čerpala peníze z evropských dotací a nyní se bude muset obejít bez nich. „Bez finanční podpory to bude velký boj o přežití,“ konstatuje.
Protože sociální firmy, jako kavárna Dismas, mají na trhu stejnou pozici jako ostatní podniky, musí bojovat o zákazníka. Aby obstály v konkurenci bez finanční podpory, musely si stanovit marketingový plán ještě před vypršením dotací. Třeba v prodejně hraček Hračkotéka, kde pracují lidé se zdravotním znevýhodněním, se na to připravovali několik měsíců. „Nebylo to lehké, musely jsme se naučit spoustu nových informací, musely jsme se radit s různými odborníky,“ doplňuje spoluzakladatelka firmy Jana Řehořková.
Nejmíň třetinu sociálních podniků ale zřejmě čekají potíže už v následujících měsících. Provozovatelům sociálních firem nabízí bezplatné poradenství i ministerstvo práce a sociálních věcí.
Reportáž: Sociální firmy se bojí existence bez dotací (zdroj: ČT24)