Armádní hygienik: Radar zdraví lidí neohrozí

Praha - Americký protiraketový radar, který by mohl stát nedaleko obce Míšov na Plzeňsku, nebude při dodržení ochranné zóny škodit zdraví. K tomuto předběžnému závěru dospěl hlavní hygienik armády Petr Navrátil. Stanice by podle něj splnila limity týkající se záření elektromagnetických vln. Starostové obcí ležících v sousedství vojenského újezdu Brdy, v němž by měla základna stát, ale podobným vyjádřením nedůvěřují.

Američané by rádi postavili v Česku radar a v Polsku silo s desítkou protiraketových střel. Američtí experti tento týden navrženou lokalitu pro radar podrobně zkoumali.

Oficiální politická jednání o případném umístění části základny v ČR zahájila česká vláda v březnu. Jejich další kolo se odehraje na počátku září, kdy do Prahy přijede vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí John Rood, potvrdil dnes náměstek českého ministra zahraničí Tomáš Pojar. Rozhovory mají trvat zhruba do konce roku, pak chce Washington slyšet, zda Češi radar povolí či ne.

„Ohrožení zdravotního stavu populace je vyloučeno,“ řekl dnes novinářům Navrátil. Maximální hodnota hlavního paprsku je 170 kilowatů. Boční vyzařovací smyčky jsou v případě radaru 10.000krát slabší než hlavní svazek. Ve vzdálenosti 800 metrů na úrovni terénu, což je zvažovaná ochranná zóna, stanice splňuje s velkou rezervou hygienické limity, konstatovali experti.

Starostům obcí, které se nacházejí v sousedství újezdu, ale prý nikdo zatím nepředložil přesvědčivé argumenty. A informace, které získávají například prostřednictvím internetu, většinou hovoří o negativním vlivu radaru na lidské zdraví. „Nevěřím tomu a nevěří tomu ani občané, se kterými tady v obci žiju,“ reagoval na prohlášení armádního hygienika starosta obce Sedlice Gabriel Synek. „Nevěříme tomu, nechceme tady žádné Američany,“ prohlásil také starosta Rožmitálu pod Třemšínem Josef Vondrášek.

„Nemáme informace, které by ohrožení zdraví vyvracely ani potvrdily. Dokud nám nepředloží hodnocení rizik černé na bílém s razítkem hygienika a doktorů, neuvěříme,“ řekl starosta Míšova Pavel Hrubý. Uznal, že technika je dnes výrazně pokročilejší než dříve, přesto nedokáže odhadnout, jak by na zdravotní studii reagovala většina občanů.

Starostu Štítova Václava Hudce nepřesvědčí nic. „Tomuto vyjádření na tiskové konferenci nebudeme věřit. Víme, že zdraví vadí i malá zařízení tohoto typu,“ dodal.

Starostové si nyní nechávají sami překládat čtyřsetstránkovou studii radaru od amerických expertů vydanou agenturou MDA. Její výsledky jsou údajně často v přímém rozporu s prohlášením českých oficialit.

Výsledky české studie, která byla zveřejněna dnes, nepřímo zpochybnil také předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek - novinářům řekl, že by dal přednost analýze, pod kterou by se podepsali renomovaní lékaři z více univerzit, nikoli pouze vojenští experti. Vojenská lékařská fakulta není totéž co nezávislí experti, konstatoval. Materiál nicméně ČSSD prostuduje.

„Důležitý je elevační úhel, který nebude menší než dva stupně. Čili svazek bude mířit mírně nahoru a to znamená, že ve větší vzdálenosti už bude skutečně poměrně vysoko. Radar samozřejmě nemá zájem svítit někam dolů na ty vesnice, ale ani vodorovný směr se nebude používat,“ uvedl dnes armádní odborník.

Kdyby radar nakonec byl v ČR postaven, může se u některých lidí objevit takzvaný psychosomatický syndrom, uvedl Luděk Pekárek z Národní referenční laboratoře pro neionizující záření. V obdobných případech se to stává. Lidé začnou být nervózní, trpět nespavostí a následují další potíže, vysvětlil.

I proto je podle odborníků třeba informovat co nejpodrobněji místní obyvatele o daném zařízení, které by mohlo stát ve vojenském újezdu Brdy. Své závěry shrnuli experti do zprávy v tištěné podobě, k dispozici bude také na několika internetových serverech. Do materiálu zahrnuli odborníci také grafy, které zobrazují průběh radiolokačního svazku nad všemi obcemi v okruhu do 20 kilometrů od radaru. Podle grafů žádná z nich ohrožena není.

Zbyněk Škvor z katedry elektromagnetického pole ČVUT, kterého ČTK oslovila, uvedl, že nemá přesné informace o parametrech radaru. Myslí si však, že v jeho okolí bude na základě výpočtů stanovena dostatečná bezpečnostní zóna, kam se nikdo nedostane a na větší vzdálenost radar na lidi účinky mít nebude.

Naprostá většina starostů i obyvatel obcí v blízkosti zvažované lokality radar odmítá. Svůj nesouhlas s jeho výstavbou vyjádřili v referendech a anketách, které se na řadě míst v dané oblasti v minulosti konaly.

Sociální demokraté žádají uspořádání referenda v celé ČR. Zavedení obecného lidového hlasování i vypsání speciálního referenda o radaru vládní ODS dlouhodobě odmítá. Veřejnost není myšlence postavit v Česku americkou radarovou základnu nakloněna.

Se záměrem USA nesouhlasí ani Moskva. Rusové tvrdí, že základna ve střední Evropě pro ně představuje hrozbu. USA opakovaně ujišťují, že tento systém má odvracet raketové hrozby Íránu a Severní Koreje.

Vydáno pod