Praha - Podle velvyslance České republiky při NATO znamenal summit důležitý vzkaz pro diskusi o radaru u nás. Z neveřejných smluv vyplynulo, že žádné další budování systému protiraketové obrany se bez třetího pilíře, který představují základny v Česku a Polsku, neobejde. Prohlášením vyvrací pochybnosti některých opozičních i koaličních politiků, že aliance radar v Brdech skutečně chápe jako součást aliančního obranného systému. I země, které dosud měly výhrady k umístění amerického radaru, se na summitu v Bukurešti za další pilíř protiraketové obrany postavily. „Bylo překvapující, jak silná a jednotná podpora aliance je,“ doplnila velvyslance Veronika Kuchyňová-Šmigolová, ředitelka odboru bezpečnostní politiky ministerstva zahraničí.
Velvyslanec ČR při NATO: Radar v Česku je základem protiraketové obrany aliance
Systém, který vyvíjejí USA, zahrnuje více součástí. Patří do něj například mobilní předsunutý radar v Japonsku, protirakety na Aljašce a v Kalifornii, protirakety umístěné na lodích a radar v Británii. Radar v Česku a silo s desítkou střel v Polsku by se měly stát dalším pilířem systému, schopného ochránit země před nebezpečnými státy, jako jsou Írán nebo Severní Korea. Füle zdůraznil, že šíření balistických raket představuje stále se zvyšující hrozbu pro alianci a její obyvatelstvo.
Technická zpráva ze summitu hovoří o tom, že tzv. třetí pilíř nepokryje celé území aliance. Podle Füleho se zde poprvé objevují „první opce alianční architektury“, které jsou založeny na systému protiraketové obrany v Česku a Polsku. „Je to důležitý vzkaz pro diskusi u nás,“ prohlásil velvyslanec, „že politickým závazkem to nekončí, ale že je přetaven do konkrétních úkolů, jak bude naše práce pokračovat.“ Radar v Brdech tak bude integrální součástí jakékoli protiraketové obrany na aliančním základě.
Radar ano, radar ne…
Dohodnutí na hlavní smlouvě o radaru oznámil na bukurešťském summitu ministr zahraničí Karel Schwarzenberg po jednání se svou americkou kolegyní Condoleezzou Riceovou. Tito dva ministři by také měli počátkem května dokument v Praze podepsat. Podpis ale ještě neznamená, že radarová základna bude v brdském prostoru skutečně umístěna. K tomu je zapotřebí souhlas parlamentu a podpis prezidenta.
Získat první jmenované podle dosavadních reakcí českých politiků ale nebude pro vládu zcela snadné. Komunisté radar na českém území opakovaně odmítají. Sociální demokraté už sice netvrdí tak skálopevně, že by nemohli pro základnu hlasovat, požadují ale před definitivním rozhodnutím vypsání referenda. Chtějí také, aby radar byl podporován Severoatlantickou aliancí. Stejnou podmínku si od začátku vyjednávání kladou i zelení a lidovci, kteří se shodli, že konkrétnější stanovisko jsou schopni zaujmout až po prostudování podmínek smlouvy.
„Nalomit“ lidovce k souhlasu by měla dnes jejich schůzka s ministry Karlem Schwarzenbergem a Vlastou Parkanovou a českým velvyslancem při NATO Štefanem Fülem. Zatímco Schwarzenberg, stejně jako Füle, prohlašuje, že hlavní smlouva obsahuje přislib, že radar v Brdech bude součástí obranného systému NATO, někteří politici z řad opozice i koalice o tom pochybují a formulace podle nich není dostatečně jednoznačná.
Neshody napříč politickým spektrem panují také ohledně druhé smlouvy SOFA, která upravuje podmínky pobytu amerických vojsk na našem území. Zabývat by se jí dnes měla Bezpečnostní rada státu, ve středu totiž začne další kolo vyjednávání o této dohodě. I pokud budou letos všechny smlouvy dotaženy, nebude podle Schwarzenberga radar fungovat dříve než v roce 2012.
Radar