Praha - Památku obětí komunismu v bývalém Československu si lidé přišli připomenout na pohřebiště v pražském Motole. Teprve v roce 1999 badatelé prokázali, že na tomto místě byly v utajení pohřbívány ostatky popravených politických vězňů.
Nejen političtí vězni si dnes připomněli památku obětí komunismu
Na tajné motolské pohřebiště přivezli zřízenci věznic do roku 1965 urny několika stovek zavražděných. Hlavním důvodem utajení byla obava z demonstrací u příležitosti regulérních pohřbů. Dodnes některé rodiny neví, jak bylo s ostatky jejich blízkých naloženo. Urny byly namísto jména značeny jen číslem a přesná identifikace se podařila jen u čtyř z nich.
„Pravděpodobnou lokalitu tajného hřbitova jsme určili po několika letech pátrání a srovnávání seznamů na vedení pankrácké věznice, kde proběhlo nejvíce poprav,“ vysvětlil první místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý.
Na motolském hřbitově se sešli nejen členové Konfederace politických vězňů, díky jejichž snažení se podařilo praktiky komunistů odhalit, ale i představitelé poslanecké sněmovny, senátu a vlády. Věnec poslala také prezidentská kancelář,kterou reprezentovala někdejší předsedkyně Senátu Libuše Benešová.
Místopředseda vlády Alexandr Vondra řekl, že jde o dluh, který nebude nikdy zcela splacen. „Dlužíme především těm, kteří se po roce 1948 nesmířili s komunismem, bolševismem a totalitou,“ prohlásil. „Lidem, kteří pro nás všechny změřili cenu svobody,“ dodal.