Praha - Čeští učitelé jsou nejnespokojenější na světě, vadí jim zejména vysoké nároky na jejich práci spojené s nízkým platem a malou společenskou prestiží. Za problém považují i slabé zapojení rodičů a nízkou snahu žáků ve vyučování. Ukázalo to mezinárodní srovnávání TIMSS, jehož výsledky dnes představili zástupci ministerstva školství. Čeští žáci se ve srovnávání, kterého se zúčastnilo celkem 59 zemí z celého světa, nejvíce zhoršili.
Čeští učitelé jsou nejméně spokojení na světě
V průzkumu TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study) se v šesti desítkách zemí porovnávaly znalosti žáků v matematice a přírodních vědách. Dotazníky však vyplňovali také učitelé a ředitelé škol. Mimo jiné se týkaly i pracovního uspokojení učitelů a materiálního vybavení školy.
Náměstek ministra školství Jindřich Kitzberger uvedl, že výsledky naznačují dlouhodobé podfinancování českého školství. Situace by se podle něj zlepšila, pokud by učitelům pomáhali i pedagogičtí asistenti, speciální pedagogové a školní psychologové. Mohli by se tak více věnovat dětem, které jsou nějak znevýhodněné, a mají proto s učením problémy. „V tomto směru máme velký handicap,“ uvedll Kitzberger a dodal, že například pedagogický asistent je ve vyspělých zemích běžný.
Schopnost žáků nabyté znalosti použít v praxi je podprůměrná
Podprůměrné výsledky ve srovnání se světem měly hlavně děti ze základních škol, jejich vrstevníci z víceletých gymnázií dopadli lépe. Podle Kitzbergera je to ale především dané selektivitou, která vytřídí děti, se kterými nejsou žádné problémy. Úroveň znalostí českých žáků je podle srovnání zhruba stejná jako při měření v roce 1999, schopnost nabyté znalosti použít v praxi je navíc podprůměrná. Obecně lepší znalosti mají české děti v přírodopise než v matematice.
„Zároveň klesá procento dětí, které jsou opravdu dobré,“ upozornil Kitzberger. To je patrné zejména u čtvrťáků, kde mělo výborný výsledek v matematice jen 19 procent dětí. Celých 12 procent pak mělo tak špatné výsledky, že už patří do rizikové skupiny co se týče dalšího vzdělávání. Podle Kitzbergera potřebují učitelé další vzdělávání, aby se naučili, jak děti lépe učit a vést je k samostatnému myšlení. Proto ministerstvo školství připravuje takzvaný standard profese učitele, který by měl sjednotit požadavky na znalosti absolventa pedagogické fakulty.