Odborníci kritizují především to, že když se například soudu nepodaří sehnat tlumočníka, může i přesto proběhnout alespoň přípravné jednání. V úvahu se přitom vůbec nebere, že účastník se slabým sluchem nerozumí téměř nic.
„Dost často se opravdu velmi zapomíná, že ten (nedoslýchavý) člověk potřebuje tlumočníka u soudního řízení, a pokud ho tam nemá, tak je absolutně vyčleněn,“ upozornila v rozhovoru pro Českou televizi výkonná ředitelka Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel Martina Kronusová.
Postavení lidí s poškozeným sluchem ale zhoršuje také fakt, že často o svém právu na tlumočníka ani nevědí. Jsou to především ti postižení, kterým se zhoršil sluch až ve stáří. Podle lékařů jich je kolem pěti procent.
Když neseženou tlumočníka, mají ale podle nového zákona o komunikačních systémech lidé se slabým sluchem nebo neslyšící možnost využít psaný záznam, kterým jim pořídí speciálně objednaná zapisovatelka. Tu mohou využít nejen při jednání na úřadech a u soudu, ale také například na přednáškách ve škole.
