V případě Spolchemie jsou hlavními škodlivinami vypouštěnými do životního prostředí hexachlorbenzen a pentachlorbenzen, které se vyskytují v odpadech z průmyslové výroby. Nová Mosilana a Hobas CZ vypouštějí do ovzduší vysoké množství tetrachlorethylenu a styrenu, píše se ve zprávě Arniky.
Řada látek s nepříznivým efektem na hormonální soustavu však vůbec nemusí být do IRZ hlášena, řekl novinářům vedoucí programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík. „To je případ například bisfenolu A, který Spolchemie používá k výrobě epoxidových pryskyřic,“ dodal.
Jindřich Petrlík, Arnika:
„Působení látek narušujících hormonální systém člověka má mnohdy nepříjemné následky v podobě neplodnosti nebo v počátku rakovinného bujení.“
Arnika se ve své zprávě odvolává na přibývající počet odborných studií, které řadí bisfenol A mezi příčiny nemocí či poruch, jako je neplodnost, obezita, rakovina prsu a prostaty, cukrovka, nemoci štítné žlázy a podobně.
Bisfenol se vyskytuje také v PVC oblalech
Bisfenol A se v ČR dlouhodobě sleduje především v konzervách. Arnika však dnes zveřejnila výsledky průzkumu, který zjišťoval jeho výskyt v obalech z PVC. „Nechali jsme analyzovat 21 obalů z PVC na přítomnost bisfenolu A. Jeho uvolňování bylo prokázáno u tří z nich,“ řekl Petrlík, podle nějž zjištěné hodnoty nepřekročily povolený limit. Doplnil, že konzumací potravin balených v PVC se člověk nejčastěji vystavuje negativnímu působení bisfenolu.
Evropská komise se látkami narušujícími hormonální systém zabývá od roku 1999. Od té doby vyhodnotila 320 z 600 zkoumaných látek jako podezřelé z působení na soustavu hormonů. V ČR zatím podle Arniky nelze tuto kategorii látek nalézt v běžných statistikách ani v zákonech o chemických látkách.
