„Není to tak, že by soudy snad chtěly chránit extremistické skupiny, ale ten problém bývá většinou v odůvodnění toho rozhodnutí zákazu pochodu…,“ říká šéf soudců Lichovník. Zdůrazňuje, že svoboda shromažďování je jednou ze základních výsad demokratického státu a k jejímu úřednímu omezení musí existovat skutečně závažný důvod. Pokud však tyto důvody nejsou dostatečně vyjádřeny v případném zákazu, pak soudu nezbývá, než rozhodnutí o zákazu zrušit.
Tomáš Lichovník o pravidlech rozhodování v případech zákazu extremistických akcí:
„Rozhodují jednotlivé soudy, sjednocuje se to potom na úrovni Nejvyššího správního soudu a ten vlastně vytváří pravidla rozhodování.“
Podle Tomáše Lichovníka se rozhodování soudů sjednocuje na úrovni Nejvyššího správního soudu (NSS) a města by měla sledovat tato rozhodnutí. V případě snahy o zrušení akce extremistů by se pak měla řídit těmito příklady. Chybu nevidí Lichovník ve výnosech soudů, ale právě v nedostatečné argumentaci úřadů. „Je úlohou státu, aby se lépe zabýval těmito otázkami a daleko lépe argumentoval úřední zákazy,“ říká Lichovník.
