Praha - Ministerstvo kultury podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nekontrolovalo, jak nakládají církve s miliardou ze státního rozpočtu, jež jim přiděluje. Ministerstvo podle kontrolorů také sestavovalo rozpočty pro církve, aniž by si od nich vyžádalo podklady. Vina padá na 60 let starý zákon, kterým se financování církví řídí.
Ministerstvo kultury nekontrolovalo hospodaření církví
Výše dotace se řídí tabulkovým systémem. Jak s penězi církve skutečně naloží, stát ale téměř nekontroluje. „Zákon, který upravuje finanční příspěvky státu církvím, je z roku 1949 a řada ustanovení tohoto zákona dneska nemá oporu ve stávající legislativě,“ potvrdil pro ČT šéf NKÚ František Dohnal.
Ministerstvo kultury v minulosti požádalo o dílčí kontroly příslušné finanční úřady, to ale podle kontrolního úřadu nestačí. Církve zastaralost zákona přiznávají, zároveň ale vylučují zneužívání dotací. Zejména ty menší jsou na nich závislé a využívají toho, že výše příspěvku závisí na počtu duchovních.
„Počet duchovních v Česku neustále roste. Za poslední rok o tři stovky. Podmínky pro získání dotace navíc v roce 2012 splní dalších devět náboženských společností,“ upozorňuje mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar s tím, že by se mohlo jednat o církve zastřešující například svědky Jehovovy, muslimy, hinduisty a tak dále. NKÚ proto vyzývá k vytvoření nových pravidel pro kontrolu financování církví alespoň do té doby, než se podaří prosadit vyrovnání státu s církvemi.
Vyrovnání potopila opozice a rebel Tlustý
Ministerstvo kultury loni předložilo dlouho očekávaný zákon o majetkovém vyrovnání státu a církví, o které se pokusilo již několik vlád a které není ani 20 let od pádu komunismu dořešené. Od počátku vládní návrh zákona kritizovala opozice i někteří poslanci ODS, kterým se nelíbila zejména výše a délka vyplácení za majetek, který se církvím nevrátí. Koalice a zástupci církví byli s vládním návrhem spokojeni. Ustavená sněmovní komise však nedoporučila zákon ke schválení, čehož také opozice s podporou Vlastimila Tlustého dosáhla.
Připravovaný zákon kombinoval finanční náhradu za majetek, který nelze vydat, a naturální restituce. Předpokládal také, že po 20 letech by stát přestal církve financovat. Kabinet chtěl vrátit zhruba třetinu majetku zabaveného po roce 1948 církevním řádům, zbytek by měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun. I s úrokem by to bylo za 60 let celkem asi 270 miliard korun.