„Právním rozborem dospěl úřad k závěru, že v případě veřejně sděleného jména (tedy nikoliv jména a příjmení) poškozené osoby není možné toto sdělení kvalifikovat jako informaci umožňující zjištění totožnosti poškozeného, který je osobou mladší 18 let. Proto v uvedené věci neshledal důvod k zahájení řízení,“ uvedla mluvčí úřadu Hana Štěpánková.
Kocáb zveřejnil křestní jméno dítěte v televizním vysílání, když hovořil o finanční pomoci postižené rodině. Osobní údaje ale zveřejnila i Kancelář prezidenta republiky. Na hradním webu i stránkách prezidenta Václava Klause minulý týden oznámila, že prezident rozhodl o okamžitém přerušení výkonu trestu odnětí svobody pro muže, který je otcem zraněného dítěte a sám byl také zraněn. Sdělení standardně uvádí jméno i příjmení, ne však další souvislosti. V tomto případě zatím ÚOOÚ své stanovisko nezveřejnil.
„My jsme sice zveřejnili jméno dotyčné osoby, ale pouze ve vztahu k okamžitému přerušení výkonu trestu odnětí svobody dotyčné osoby, nikoli ve vztahu k nějakému aktu, k činu, k ničemu, co se stalo,“ uvedl již dříve mluvčí prezidenta Radim Ochvat. Novela trestního řádu a zákona - tzv. náhubkový zákon - zakazuje zveřejnění údajů, které by mohly vést ke zjištění totožnosti oběti mladší 18 let, u dospělých pak hlavně v případě násilných trestných činů.
