Praha - Teprve prezidentův případný podpis pod Lisabonskou smlouvou by znamenal ratifikaci tohoto dokumentu, zatímco parlament s ratifikací „předběžně vyslovuje souhlas“. V dnešních Otázkách Václava Moravce to uvedl tajemník Václava Klause Ladislav Jakl. S tím souhlasí také vicepremiér a ministr zahraničí Jan Kohout. Problém je ale v tom, že Klaus s podpisem vyčkává. Za to jej někteří socialisté chtějí postavit před soud za velezradu.
Jakl: Lisabon je ratifikován až podpisem prezidenta
Z logiky věci podle šéfa české diplomacie vyplývá, že prezident by měl smlouvu po schválení parlamentem podepsat. Na dotaz, zda to učinit musí, ale Kohout uvedl, že „takto jednoduše to nestojí“. Ani ministerští právníci podle něj nejsou schopni jednoznačně odpovědět na uvedené pochybnosti. Na takové otázky by mohl odpovědět Ústavní soud, dodal.
Václav Klaus je ostrým kritikem Lisabonské smlouvy a není jasné, zda ji podepíše. Obě parlamentní komory ji už schválily, prezident dal ale najevo, že s rozhodnutím počká na to, jak dopadne avizovaná stížnost, s níž se chtějí kvůli smlouvě někteří senátoři obrátit na Ústavní soud.
Reportáž Ziny Plchové (zdroj: ČT24)
Odborníci na ústavní právo soudí, že po schválení Lisabonské smlouvy sněmovnou a Senátem je Klaus povinen dokument ratifikovat. S podpisem nicméně může vyčkat právě až na případné rozhodnutí Ústavního soudu, na který se mohou obrátit senátoři či on sám. Podle Jakla nebude problém sehnat minimální možný počet 17 senátorů, kteří se pod stížnost podepíší. To je podle něj již předjednané, řekl.
Socialisté chtějí hnát Klause před soud za velezradu
Místopředsedkyně Senátu za ČSSD Alena Gajdůšková již dříve novinářům řekla, že pokud by Klaus odmítal podepsat parlamentem schválenou smlouvu, její zastánci by chtěli využít ústavní prostředky, jak jeho postoj změnit. Uvnitř ČSSD vzniká podle serveru Týden.cz plán popohnat prezidenta před soud pro velezradu, případně mu „jen“ odebrat pravomoci, protože není způsobilý svůj úřad vést. „Prezident je součástí moci výkonné, a ta je podřízena moci zákonodárné. Jestliže prezident nekoná v souladu s ústavou a nerespektuje rozhodnutí moci zákonodárné, a ta je odvozena od vůle lidu, tak by bylo možné to kvalifikovat jako velezradu,“ uvedla Gajdůšková.
Gajdůšková o Klausovi:
„Prezident je součástí moci výkonné, a ta je podřízena moci zákonodárné. Jestliže prezident nekoná v souladu s ústavou a nerespektuje rozhodnutí moci zákonodárné, a ta je odvozena od vůle lidu, tak by bylo možné to kvalifikovat jako velezradu.“
Podle senátora ČSSD Petra Víchy však její názor není žádným oficiálním stanoviskem: „Senátorský klub se touto záležitostí zatím nezabýval. Ona to s námi nekonzultovala, jestli to tak řekla, může to být její názor. Může to být nakonec nejzazší řešení.“ S tím však Jakl nesouhlasí: „Když se řekne, že jedna instituce vyslovuje souhlas s ratifikací a druhá instituce ratifikuje, tak to neznamená povel, pokyn nebo nařízení.“
Pokud jde o rozdělení pravomocí mezi novým premiérem Janem Fischerem a Klausem s ohledem na předsednictví EU, podle Jakla není důvod „stavět na hlavu“ dohodu uzavřenou mezi prezidentem a ještě bývalou vládou Mirka Topolánka (ODS). Klausův tajemník ale zdůraznil, že prezident podle ústavy zastupuje republiku navenek, a pokud se nějaké akce zúčastní, „tak samozřejmě českou delegaci vede“. „V této věci ale vůbec neprobíhá nějaká přetahovaná,“ dodal. Předsednictví EU je podle Jakla administrativní role, rozhodují evropské velmoci. Vše ostatní jsou prý hry.
GALERIE
Prezident Václav Klaus k Lisabonské smlouvě