Před ambasádou vznikly graffiti, které reflektují krvavé události z roku 1989. Na místě se také objevil symbolický tank, na který lidé mohli psát vzkazy čínské vládě. „Problémem je, že masakr nikdy oficiálně nebyl vyšetřen, neví se přesně, kolik lidí zemřelo, kolik jich bylo zraněno. Neví se, kolik jich je nadále drženo ve vězení, nevládní organizace počet odhadují na dvacet až dvě stě lidí,“ říká Dáša van der Horst, ředitelka kanceláře Amnesty International ČR.
Během demonstrace žádali aktivisté prošetření tragických událostí, nalezení a potrestání viníků a stejně tak i zrušení cenzury a trestu smrti v Číně. Snažili se předat tyto vzkazy čínské ambasádě, což se jim ovšem nepodařilo. Ambasáda se k happeningu odmítla jakkoli vyjadřovat.
Výročí zásahu čínské armády na Tchien-an-men
Výročí zásahu čínské armády na Tchien-an-men
4.6.
Vstup Jana Osúcha
Aktivisty nepřišly podpořit žádné známé osobnosti politického života. Výjimkou byl bývalý ministr vnitra Jan Ruml.
Policisté v Pekingu měli pohotovost
Přímo v Pekingu dnes panovala přísná bezpečností opatření, náměstí Nebeského klidu hlídaly stovky čínských policistů. Před dvaceti lety, 4. června 1989, na náměstí Nebeského klidu čínská armáda potlačila studentské demonstrace za demokracii. Od poloviny května tehdy demonstrovaly na náměstí desetitisíce studentů a dalších občanů. Požadovali demokratické reformy, potírání korupce, svobodu slova.
Komunistická vláda nejdřív manifestace tolerovala, v červnu ale povolala armádu. 4. června kolem 5. hodiny ráno pak byla demonstrace krvavě potlačena. Podle úřadů bylo obětí asi 300, hlavně vojáků. Neoficiální údaje ale mluví o 3000 mrtvých, především studentů.
O osudu muže, který zastavil tank, neexistují záznamy
K červnovým událostem na náměstí Nebeského klidu neodmyslitelně patří také legendární muž s igelitkou, který se den po zásahu armády postavil koloně tanků. Tank ho nepřejel, pokusil se ho objet. Muž mu ale několikrát skočil do cesty, tank pak zastavil a vypnul motor. O dalším osudu odvážného muže neexistují žádné záznamy.
„Se současným systémem jedné strany je nemožné dosáhnout cílů, které požadovali studenti v roce 1989. Tedy svobodu vyjadřování, rovnoprávnost, konec korupce,“ říká dnes Chen Yongmiao, demokratický aktivista. „Je to autoritářský až totalitní stát. Ten systém není schopen otevřené sebereflexe těch událostí,“ uvedl sinolog Ondřej Klimeš.
Čína veškeré informace o povstání i jeho potlačení blokuje, v učebnicích dějepisu úplně chybí. „Média o tom vůbec nepíší, ta událost je tabu, spousta mladých lidí o tom vůbec neví. Nenajdete to v čínských v knihách, ani v učebnicích,“ informuje zpravodaj ČT Tomáš Etzler.
