Eurovolby jsou u konce - ODS v nich s náskokem zvítězila

Praha - Hlasy jsou sečteny, o výsledcích voleb do Evropského parlamentu v Česku je rozhodnuto, ODS výrazně zvítězila se ziskem 31,5 procenta hlasů. Její největší rival ČSSD skončila druhá s 22,4 procenta hlasů. Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Evropského parlamentu se podařilo překonat také KSČM s 14,2 procenta a lidovcům s 7,6 procenta. Občanští demokraté tak v europarlamentu získají devět mandátů, sociální demokraté sedm, komunisté čtyři a lidovci zbylé dva. Jako jediná parlamentní strana tak neuspěli zelení. Bursíkova Strana zelených získala pouze 2,06 procenta hlasů. V Česku k volebním urnám přišlo 28 procent občanů - to je o patnáct procent méně, než je volební průměr v rámci celé sedmadvacítky. Konečné výsledky všech kandidujících subjektů najdete na stránkách ČSÚ.

Křeslo mezi evropskými zákonodárci nezískala ani žádná z neparlamentních stran. Jejich hlavní slabinou je podle politologů neschopnost se spojit. 

Topolánek: ODS je zpátky 

Mirek Topolánek před definitivním součtem vyjádřil nad výsledkem spokojenost. „Naše případná výhra v těchto volbách bude znamenat pouze to, že signál je, že jsme zpátky, jsme rovnocenným soupeřem, hlas vhozený ODS v podzimních volbách nebude ztracený,“ řekl pro ČT24. Překvapením voleb je výrazný úspěch bývalého hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského, který s přehledem získal nejvíce preferenčních hlasů ze všech a výrazně porazil i jedničku kandidátky ODS Jana Zahradila.

ČSSD neslaví, mířila podstatně výš

Přílišnou radost nad výsledkem voleb neprojevuje šéf ČSSD Jiří Paroubek. Před volbami pomýšlel na podstatně vyšší cíle, na začátku sčítání hlasů už tvrdil, že kdyby ČSSD získala alespoň 7-8 mandátů v Evropském parlamentu, jednalo by se relativně o úspěch. Výsledek se nakonec ustálil pod 23 procenty, což nakonec těsně na vytoužených sedm křesel stačilo.

Jiří Paroubek:

„Pro naše voliče jsou eurovolby volbami třetího řádu. Proto naši voliči k volbám nepřišli.“

Na tiskové konferenci Paroubek poděkoval voličům a pogratuloval ODS i ostatním stranám k dosaženým výsledkům. Za pozitivní považuje Paroubek v případě ČSSD fakt, že přišlo k urnám pevné voličské jádro voličů ČSSD. Hlavní příčinu neúspěchu vidí Paroubek v nízké volební účasti, neboť eurovolby jsou prý pro sociálnědemokratické voliče volby třetího řádu. Podzimní předčasné parlamentní volby však podle Paroubka socialisté určitě vyhrají.

Předseda KSČM Vojtěch Filip je spokojen s tím, že si jeho strana udržela pozici třetí nejsilnější strany ve volbách (14 %). Důležité podle něj bylo, že komunisté akcentovali evropská témata a jaký dopad bude mít evropská politika na ČR. Zasloužili by si prý ale víc prostoru v médiích, čímž by mohli dopadnout ještě lépe.

KDU-ČSL v čele s Cyrilem Svobodou je spokojená také, neboť necelých 8 procent hlasů je pro ně dobrým výsledkem, který znamená obhajobu dvou mandátů. Naopak zklamáním jsou volby pro Stranu zelených, která získala 2 procenta hlasů. Důvodem může být podle šéfa strany Martina Bursíka rozředění hlasů mezi malé strany, včetně odštěpené Demokratické strany zelených v čele s Olgou Zubovou.

Potěšení nad výsledkem vyjádřila ve studiu ČT24 také Jana Bobošíková, jejíž Suverenita se sice do europarlamentu nedostane, ale skončila jako nejsilnější strana pod pětiprocentní hranicí. Volební výsledek je prý dobrý, neboť za stranou nestála žádná slavná jména a Suverenita je na politické scéně poměrně krátkou dobu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...