Brno vyzkoušelo koňskou, parní i elektrickou tramvaj

Brno – Evropou se v 60. letech 19. století začal šířit nový způsob dopravy po městě - po vzoru koňské železnice se v ulicích měst objevily také první tramvaje tažené koňmi. Pozadu nezůstala ani habsburská monarchie, první pouliční dráhu zprovoznili roku 1865 ve Vídni, o rok později ji začali používat obyvatelé uherské Pešti. Jako třetí v Rakousko-Uhersku zahájili provoz koňské tramvaje v Brně, kde se první cestující svezli 17. srpna 1869. Počátky využívání tramvají v moravské metropoli ovšem neprobíhaly bez problémů. Obyvatelé totiž o nový způsob nejevili valný zájem, buďto nechtěli měnit své zvyky, nebo neměli peníze. Prosadil se nakonec až v pořadí třetí projekt – párou poháněná tramvaj.

Návrh na zřízení tramvajové trati přitom předložil brněnský radní Heschl svým kolegům ve vedení města teprve začátkem roku 1868. Hned v únoru městská rada poslala do Vídně žádost o udělení příslušné koncese, a jelikož asi nečekala zamítnutí, rovnou založila firmu Brünner Tramway Gesellschaft für Personen und Frachtenverkehr (Brněnská tramvajová společnost pro osobní a nákladní dopravu). Svolení od vídeňského ministerstva získali Brňané 4. srpna 1869 a za necelé dva týdny už se jezdilo.

Pro Brňany příliš drahá

3 minuty
Vstup Lenky Drmotové
Zdroj: ČT24

Tramvaj ale příliš nenarušila zaběhnuté zvyky obyvatel města - ti bohatší i nadále jezdili v kočárech, chudší lidé používali spíš koňmi tažené omnibusy nebo vlastní nohy. Nová pouliční dráha, která spojila Kiosk se Semilassem v tehdy samostatném Králově Poli, totiž byla vcelku drahá. Jedna jízda stála 15 krejcarů, děti platily polovic; běžný zaměstnanec si mohl za svou denní mzdu dovolit jen sedm jízd. Není proto divu, že tramvaj sloužila obyvatelům Brna spíše pro víkendové jízdy za výlety.

Ještě do konce roku 1869 se přitom původní trať výrazně rozrostla, další úseky, včetně oblíbené výletní trati do Pisárek, přibyly i v roce 1870. Celkem tramvajová společnost vybudovala 14 kilometrů kolejí, na kterých jezdilo šest desítek osobních a deset nákladních tramvají. Nezájem cestujících a prodělek z provozu ale způsobil nejprve zavírání některých tratí a na podzim 1874 tramvaje z brněnských ulic zmizely.

Neúspěch i napodruhé

Znovu se o zavedení tramvajové dopravy v Brně pokusil podnikatel Bernard Kollman, který sem přesunul svůj projekt z Prahy, kde plánoval vybudovat pouliční dráhu. Pro Brno tudíž pořídil nové vozy. Kollmannovy otevřené tramvaje, vhodné jen pro letní provoz, se do ulic vydaly poprvé 4. června 1876, nejprve na linku mezi Pisárkami a hlavním nádražím.

Ani druhý pokus o brněnskou koňskou tramvaj ale nedopadl dobře. Firma se sice ještě pokusila zavést do provozu tehdy moderní parní tramvaj (za neohlášenou zkoušku Kollmannovi vyhrožovaly úřady v roce 1879 pokutou), ukázalo se ale, že pro koleje jsou její vozy příliš těžké. V říjnu 1880 se tak Brno podruhé s tramvajemi rozloučilo.

Nakonec se prosadila pára a potom elektřina

Radní se ale představy o fungující pouliční dráze nechtěli vzdát. Smlouvu nakonec uzavřeli s Wilhelmem von Lindheimem, propagátorem parních tramvají. Pro nové těžší tramvaje ale bylo potřeba nejprve zcela přestavět koleje. Městské lokomotivy s vlečnými vozy se v ulicích objevily v květnu 1884. Parní tramvaj na rozdíl od svých koňských předchůdkyň vcelku prosperovala, zejména díky tomu, že nabízela i nákladní dopravu brněnským firmám.

Od 90. let ale bylo stále jasnější, že budoucnost patří pouliční dráze poháněné elektřinou. V Brně se k elektrifikaci odhodlali poté, co zdejší provoz koupila v roce 1898 vídeňská elektrárenská společnost. Parní tramvaje skončily sloužit osobní dopravě poté, co je 21. června 1900 nahradily „šaliny“ (z německého Elektrische Linie). Náklady ale vozily ještě do první světové války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

MotoGP čelilo náporu fanoušků. Kolony se tvořily i při odjezdu tisíců aut z akce

Masarykův okruh u Brna ráno a dopoledne čelil silnému náporu fanoušků MotoGP, doprava v okolí kolabovala, stála i D1 a problém byl i s parkováním. V okolí okruhu parkovalo podle policie téměř devět tisíc vozidel a návštěvnost tak výrazně překonala páteční čísla. Dopravní komplikace doprovázely i odjezd a policisté je čekají i v neděli a proto vyzývají návštěvníky, aby počítali se zdržením a vyrazili dřív nebo využili MHD. Velký počet fanoušků zaměstnal také zdravotníky. V jejich péči skončilo během akce sto lidí.
12:16Aktualizovánopřed 9 mminutami

Je důležité, že EU balík schválila, říká Hulicius. Rusko sankce bolí, míní Matesová

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.
před 5 hhodinami

Plat premiéra a šéfů parlamentu by mohl poprvé přesáhnout 300 tisíc

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než tři sta tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 tisíc korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
před 11 hhodinami

Povrchové prameniště bude pitnou vodou zásobovat celý Libňatov

Dobrovolníci roky udržovali a čistili povrchové prameniště v Libňatově na Trutnovsku. Voda z něj však tekla bez užitku do potoka. Nyní se to obec rozhodla změnit. Voda je totiž velmi kvalitní, a tak ji začala využívat jako pitnou. Přes čerpací stanici míří voda z místního prameniště do asi dvou stovek libňatovských odběrných míst, kompletně pak bude obec zásobována během několika týdnů. Po přepojení by zde měli vyrábět vodu za desetikorunu, zatímco nyní ji kupovali za necelých 25 korun. Úspora pro obec má být přibližně čtvrt milionu ročně.
před 11 hhodinami

Málo ryb v moři nebo spláchnuté brýle. Cestovní kanceláře řeší kuriózní stížnosti na zájezdy

Spláchnuté sluneční brýle, málo ryb v moři nebo černoši na pláži v Africe. České cestovní kanceláře už obdržely první reklamace letních dovolených. Jak ale upozorňuje Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA), dvě třetiny stížností jsou neoprávněných. Mezi nimi jsou i ty kuriózní. Cestovní kanceláře upozorňují, že problémy by měli lidé řešit už na místě během dovolené.
před 13 hhodinami

Vesnických prodejen ročně zaniknou desítky, pomáhají jim dotace

Jen loni zavřelo 160 malých venkovských obchůdků. Na snahu je podpořit tak letos ministerstvo průmyslu a obchodu uvolnilo padesát milionů korun. Peníze mohou dostat provozovatelé v obcích do tří tisíc obyvatel a jen s jedinou prodejnou. A dotace vyčleňují i některé kraje, například na Vysočině nabízí podporu pro vesnice s méně než pětistovkou obyvatel. Kraj letos rozdělil zatím devět milionů.
před 14 hhodinami

Masarykův okruh v Brně čelil kvůli MotoGP prvnímu náporu fanoušků

Brněnský Masarykův okruh, kam se po pěti letech vrací mistrovství světa silničních motocyklů, čelil v pátek dopoledne prvnímu náporu fanoušků, což se projevilo také silným provozem v jeho okolí. Páteční tréninky byly poznamenány deštivým počasím, kvůli kterému zůstalo dopoledne uzavřené také největší parkoviště na takzvaném Jelínkově poli. Policisté tak směřovali motorizované návštěvníky MotoGP na zpevněné parkovací plochy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Ficovi to budou chtít státy EU po blokaci sankcí vrátit, míní Farský

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) sice ustoupil, ale určitě neustoupil jen tak, něco si nechal slíbit. Dlouhodobě tím narušuje rozhodování v EU, řekl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou europoslanec Jan Farský (STAN) v souvislosti se schválením dalšího balíčku sankcí proti Rusku poté, co ho přestalo blokovat právě Slovensko. Podle Farského budou mít státy EU tendenci to Ficovi vrátit, protože svým postojem ohrožoval a omezoval jejich jednotu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami
Načítání...