Praha - Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová chce pomoci ženám, které nemohou mít děti. Na konferenci o náhradním mateřství společně s ministryní zdravotnictví Danou Juráskovou a s dalšími odborníky zahájila diskuzi o možné právní úpravě situace, kdy si bezdětný pár nechá porodit své dítě cizí ženou. Na případy, kdy dítě manželského páru odnosí a porodí jiná žena, totiž zatím český právní řád nepamatuje. Kovářová se chce zaměřit zejména na právní i zdravotní hlediska, která se týkají problematiky náhradních matek.
Kovářová s Juráskovou otevírají cestu náhradnímu mateřství
„Po nástupu do funkce jsem se rozhodla, že něco udělám pro ženy, které by chtěly mít dítě, ale nemohou. Dosud nemáme právní normu, která by tuto situaci zcela řešila, a proto ženy, které tento zákrok podstoupí, neví, jak to dopadne,“ uvedla ve Studiu 6 Kovářová. Přiznává, že se v Česku takovýmto způsobem narodí asi jen 10 dětí, ale pro ni to znamená i 10 šťastných matek. Na druhou stranu, internet se inzeráty hledající náhradní matku jenom hemží.
Podle dnes platných zákonů patří dítě matce, která ho porodila. Žádná právní norma tak biologickým matkám nezaručuje, že mají na své dítě automaticky nárok v případě, že jej ve své děloze nosí jiná žena. V praxi se tak může stát i to, že dítě biologických rodičů získá do péče náhradní matka. Kovářová proto mimo jiné uvažuje i o možnosti, že by si biologičtí rodiče dělohu od anonymní náhradní matky pronajímali.
GALERIE
videogallery_00065590
Desítky otázníků - etické i legislativní
Náhradní mateřství se v posledních letech stále častěji stává šancí mít vlastní dítě pro páry, které nemohou počít přirozenou cestou či klasickými metodami asistované reprodukce a nechtějí adoptovat cizí dítě. Institut náhradní matky však vyvolává řadu etických, psychologických a legislativních problémů.
Nevyřešených otázek je mnoho. „Má být žena, která chce být náhradní matkou zdravá, má být vdaná, má mít vlastní děti a jak se dostaneme k anamnéze dítěte?“ ptala se na konferenci ministryně Jurásková. Kovářová v zápětí přidala další: „Má být smlouva písemná nebo ústní, bude vymahatelná u soudu, bude moci matka, která darovala vajíčko vymoci to dítě do své péče?“
Aktuální je také otázka odměny, jestli se zaplatí jen náklady spojené s těhotenstvím nebo i něco navíc. Někteří odborníci varují, že během těhotenství vzniká těsná vazba mezi dítětem a maminkou. Dítě se rodí s tím, že už z plodové vody pozná po čichu svoji mámu. Dalším rizikem je také zneužívání náhradního mateřství ženami, které si „jen“ nechtějí zatěžovat těhotenstvím své tělo.
Západ s náhradním mateřství váhá
Vzhledem ke komplikovanosti náhradního mateřství k němu většina zemí dosud zaujímá spíše negativní stanovisko. Někde je i výslovně zakázáno. Na druhou stranu legální je už například v USA, v Británii, na Kypru či v Maďarsku nebo v Izraeli. Česká republika tento způsob řešení neplodnosti nezlegalizovala.
Z hlediska medicíny je metoda náhradního (surogátního) mateřství jednoduše proveditelná technika. Lékaři ženě s nefunkční či chybějící dělohou odeberou vajíčko a uměle je oplodní spermií manžela. Vzniklé embryo donosí pak jiná žena - náhradní matka, která po porodu dítě předá biologickým rodičům. Nejčastějším důvodem k tomuto kroku bývá u párů právě zdravotní stav ženy, která touží po mateřství, ale není schopná ve svém těle dítě donosit a porodit jej.
