Brno - Ústavní soudci se ve sněmovním sále Ústavního soudu sejdou v 10 hodin dopoledne k veřejnému ústnímu jednání ve věci návrhu nezařazeného poslance Miloše Melčáka na zrušení zákona o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny. Účastníkem tohoto řízení je navrhovatel, poslanec Miloš Melčák, a obě komory Parlamentu České Republiky. Jde o jedno z nejsledovanějších rozhodování Ústavního soudu v posledních letech, neboť na jeho nálezu závisí termín předčasných voleb. Přestože politici netrpělivě očekávají, jak se nakonec soudci k Melčákově stížnosti postaví, zdaleka není jisté, že dnešní jednání dospěje ke konečnému verdiktu. Možnost, že by soud skutečně nemusel dnes vůbec rozhodnout, připustil v nedělním diskusním pořadu Václava Moravce i předseda soudu Pavel Rychetský. Celé jednání můžete od 10 hodin sledovat na zpravodajském kanále ČT24.
Kdy budou volby? Na řadě je Ústavní soud – dnes od 10:00
Nicméně sněmovna už v úterý začala pracovat na svém rozpuštění. Poslanci se proto zabývali návrhem na změnu ústavy, která má umožnit rozpuštění dolní komory třípětinovou většinou poslanců. Definitivně budou poslanci novelu schvalovat nejdříve ve čtvrtek večer, z praktických důvodů k tomu však dojde asi až v pátek. Volby se v takovém případě možná uskuteční 6. a 7. listopadu. Pokud Ústavní soud stížnost zamítne, připadá v úvahu dřívější termín. Podobně mediálně sledovaný byl i verdikt Ústavního soudu, zda část Lisabonské smlouvy je v souladu s Ústavou ČR, nebo rozhodnutí o ústavnosti zdravotnických poplatků.
Ústavní soud poprvé zkoumá ústavní zákon
Představitelé soudu připouštějí, že rozhodování o Melčákově návrhu má průlomový charakter. Ústavní soud bude totiž poprvé přezkoumávat ústavní zákon, normu nejvyšší právní síly. Právě na tuto skutečnost upozorňují někteří právní experti, kteří se domnívají, že Ústavní soud nemá pravomoc zkoumat ústavní zákon. Melčákův advokát Jan Kalvoda ale ve stížnosti uvádí, že zákon o zkrácení volebního období je ústavní pouze podle názvu, věcně prý nesplňuje základní kritéria.
Podle Melčákovy stížnosti je jednorázové zkrácení volebního období neústavní. Připadá prý v úvahu jen ve výjimečných okamžicích v historii země, například při ohrožení státu, válečném stavu nebo živelních pohromách. Důvodem by naopak neměla být politická výhodnost takového kroku. V Česku se má zkrácení volebního období prostřednictvím zákona zopakovat už podruhé. Poprvé to bylo v roce 1998, kdy pro takřka totožný zákon hlasoval i nynější předseda Ústavního soudu Rychetský, tehdy senátor za ČSSD.
Rychetský v OVM
„Když se to stalo poprvé, tak v důvodové zprávě bylo řečeno poprvé a naposledy. Bude-li potřeba, musí se změnit ústava. Teď se najednou dozvídáme, že už je tady precedens a že to takhle může být vždycky.“
Ve shrnutí stížnosti je zákon označen za protiústavní v celém rozsahu. Porušuje prý základní náležitosti demokratického právního státu, a to například tím, že mění pravidla rovné politické soutěže a mění v průběhu volebního období jeho předem stanovenou délku způsobem, který není součástí ústavního pořádku.
Článek číslo 9 v ústavě říká, že je změna podstatných náležitostí demokratického právního řádu nepřípustná. A právě na tento článek upozorňoval v Otázkách Václava Moravce předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Advokátka a bývalá poslankyně za Uniii svobody Hana Marvanová se ale domnívá, že vyhlášení předčasných voleb demokratickým principům neodporuje, narušením zmiňovaného článku by byl třeba případ, kdyby došlo k prodloužení volebního období. Rychetský dále v souvislosti s Melčákovou stížností připomíná i fakt, že poslanec nemá žádnou záruku, že ve své funkci zůstane celé čtyři roky, ústava totiž podle něj nic takového neříká.
Ústavní odborníky a politiky skutečnost, že se ústavní soudci rozhodli stížností zabývat, v podstatě rozdělila na dvě části. Jedni tvrdí, že soud se nemá vůbec ústavním zákonem zabývat, druzí poukazují na fakt, že si politici ústavu mění podle potřeby a že by Ústavní soud konečně měl takovým praktikám udělat přítrž.
„Melčákovi samozřejmě nejde o plat za osm měsíců. Jeho cílem je zrušení zhovadilého zvyku měnit ústavu, jak koho napadne, respektive ji na určité období odložit a pak se k ní vrátit,“ tak komentoval pro MF DNES Kalvoda důvody podání stížnosti s tím, že stížnost má dvě části: první se týká porušení práv Miloše Melčáka, kterou může podat sám, a druhá navrhuje zrušit sporný zákon.
První krok soudu: odložení vykonatelnosti prezidentova rozhodnutí
Jednání začne takzvanou zpravodajskou zprávou, v níž soudce zpravodaj Pavel Holländer shrne dosavadní průběh řízení. Poté dostane navrhovatel prostor ke slovnímu doplnění své stížnosti a účastníci řízení, tedy představitelé Poslanecké sněmovny a Senátu, mohou rekapitulovat svá písemná vyjádření. Soud také vyzve účastníky řízení k návrhům na doplnění dokazování. Otevře se prostor pro dotazy, které mohou účastníkům řízení pokládat všichni soudci. Finále první části jednání představují závěrečné návrhy.
Soud očekává, že dopolední jednání může skončit mezi 11:30 a 12:00. Podle generálního sekretáře soudu Tomáše Langáška ale záleží na tom, zda účastníci řízení přijdou s nějakými návrhy na dokazování nebo novými argumenty. Poté plénum Ústavního soudu přeruší jednání a sejde se k neveřejné poradě, na níž rozhodne o dalším postupu. Je možné, že soud odpoledne vyhlásí nález. Stejně tak se může stát, že dojde k odročení jednání na jiný den. Většinu plenárních nálezů však soud vyhlašuje ještě v den veřejného jednání.
- Jan Kalvoda autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1087/108653.jpg
- Pavel Rychetský autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1094/109360.jpg
- Miloš Melčák autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/754/75359.jpg
- Soudci Ústavního soudu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/178/17701.jpg